Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Trutnovské politiky přijal prezident Karabachu

Trutnov - Nejvyšší autority Republiky Náhorní Karabach přijaly senátora Pavla Trpáka a místopředsedu sněmovního zahraničního výboru Robina Böhnische. Trutnovští politici se při návštěvě regionu sešli s prezidentem Bako Sahakjanem a předsedou parlamentu Ašotem Ghouljanem.

27.6.2013
SDÍLEJ:

POSLANEC Robin Böhnisch s předsedou Národního shromáždění Republiky Náhorní Karabach Ašotem Ghouljanem.Foto: archiv R. Böhnische

Rozhovory s předními činiteli Náhorního Karabachu se týkaly aktuálního postavení země na mezinárodní scéně i možné budoucí spolupráce rychle se rozvíjející arménsky mluvící jihokavkazské země s Českou republikou. Republiku Náhorní Karabach v širším zapojení do mezinárodní politiky limituje skutečnost, že ji dosud neuznala žádná další země. Česká diplomacie zachovává v otázkách konfliktu o Náhorní Karabach přísnou neutralitu.

„My oficiální pozici vlády respektujeme. Jako soukromé osoby i jako ve svých názorech svobodní členové parlamentu ale nemůžeme a nechceme předstírat, že Náhorní Karabach neexistuje," komentoval návštěvu českých parlamentářů poslanec Robin Böhnisch, který v rozhovoru s předsedou Národního shromáždění Ašotem Ghouljanem označil Karabach za výspu křesťanství, evropské kultury a společně sdílených evropských hodnot na poli lidských práv.

Při setkání s prezidentem republiky Bako Sahakjanem zmínil místopředseda sněmovního zahraničního výboru Robin Böhnisch zájem České republiky na pokračování vyjednávání o statusu Náhorního Karabachu ve formátu vymezeném Minskou skupinou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. „Musíme jednoznačně odmítnout veškeré snahy relativizovat negociační rámec nastavený Minskou skupinou a vrátit tak vyjednávání o citlivé otázce Náhorního Karabachu zpět na začátek," řekl poslanec Böhnisch.

Uspokojit všechny

Spor Arménie a Ázerbajdžánu o území Náhorního Karabachu, známého také pod jménem Artsach, patří mezi poslední zamrzlé konflikty po rozpadu Sovětského svazu.

Pavel Trpák, člen senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, ocenil vysokou úroveň jednání. „Jsme polichoceni přijetím autoritami Náhorního Karabachu. Jsme z parlamentního prostředí zvyklí na otevřenou diskusi a domníváme se, že jen diskuse může vést k nalézání řešení složitých problémů," uvedl Trpák.

Trutnovský senátor zároveň připomněl, že řešení konfliktu musí uspokojit všechny strany. „Vidíme v Náhorním Karabachu zemi s fungující veřejnou správou, dynamicky se rozvíjející infrastrukturou a obyvateli, kteří si zaslouží, aby statut jejich vlasti byl konečně vyjasněn. S tím ovšem musí jít ruku v ruce spravedlivé řešení otázky uprchlíků. Jen tak bude moci existovat mezi Náhorním Karabachem a okolím atmosféra dobrého sousedství," uzavřel Pavel Trpák.

Náhorní Karabach
Náhorní Karabach (Artsach) je historicky Armény osídlené území, které ale bylo Stalinovým rozhodnutím přičleněno k nově vzniklé Ázerbajdžánské sovětské socialistické republice.

V roce 1926 představovali Arméni 93,5 procent obyvatel Náhorního Karabachu, tento podíl se od té doby snižoval na 77 procent v roce 1989. Po rozpadu Sovětského svazu vedla snaha obyvatel Náhorního Karabachu připojit území k Arménii, resp. vytvořit nezávislý stát, ke krvavému konfliktu s Ázerbajdžánem. Od roku 1994 vládne v regionu křehké příměří.

De facto nezávislá Republika Náhorní Karabach zatím nebyla uznána žádnou zemí. K vyřešení statutu byla v roce 1992 zřízena tzv. Minská skupina OBSE, kterou tvoří ministři zahraničí (tzv. spolupředsedové) Francie, Ruské federace a Spojených států amerických.

Pavla Truhlářová

Autor: Redakce

27.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kateřina Perknerová.
37 9

Komentář Kateřiny Perknerové: Chraňte si hrdla i majetek, parlament zasedá

Ilustrační foto
13

Od neděle se mohou na horách tvořit sněhové jazyky

Většina uchazečů o Hrad by pravomoci hlavy státu neposilovala

Pravomoci prezidenta jsou dostatečné, a ústavu proto není třeba měnit, shoduje se většina kandidátů na prezidenta republiky. Nesouhlasí tak s dřívějším názorem současného prezidenta Miloše Zemana. Někteří by přesto dílčí změny přivítali. Navrhují třeba odvolatelnost prezidenta občany, možnost zákonodárné iniciativy hlavy státu nebo zrušení pravomoci zastavit trestní stíhání. 

Mugabe odmítá odstoupit, lidé vyrazí do ulic podpořit armádní převrat

Mezinárodní pozorovatelé situace v Zimbabwe předpokládají, že její obyvatelé vyrazí v sobotu ve velkém počtu do ulic, aby podpořili nekrvavý vojenský převrat, k němuž v tomto týdnu došlo, a současně vyzvali zimbabwského prezidenta Roberta Mugabeho, aby konečně odstoupil.

Argentinské námořnictvo hledá ponorku se 44 lidmi, ztratila kontakt s pobřežím

Argentinské námořnictvo pátrá po jedné ze svých ponorek, která přestala odpovídat na signály z pobřežních plavidel. Naposled byla spatřena ve středu uprostřed zálivu svatého Jiří zhruba 432 kilometrů od východního pobřeží Argentiny. Na její palubě je nejméně 44 lidí.

Škoda bude vyrábět elektromobily v Mladé Boleslavi. Začne v roce 2020

Česká automobilka Škoda Auto bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již od roku 2019 bude firma vyrábět i elektrické komponenty pro plug-in-hybridy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT