Showman na silné hondě se ukázal v rámci motorkářského srazu v Prasku. Předvedl se na letišti v nedalekých Kobylicích.

„Nechal bouchnout gumu, pak se podepisoval na mašině. Povedlo se to," hodnotí Jiří Veselý, jeden z organizátorů srazu.

I sám kaskadér si lebedil, na jeho představení se sešlo dobrých sedm stovek lidí. „Ale na srazu v Prasku jich bylo ještě víc. Myslím, že oproti loňsku číslo ještě stouplo," hodnotí Pavel Vik.

Pavle, jak vy sám hodnotíte svoje vystoupení na letošním motosrazu v Prasku, respektive v Kobylicích?
Myslím, že to bylo výborné, bylo hodně diváků.  I když večer přímo v kempu bylo lidí ještě víc. Nakonec nám vyšlo 
i počasí, i když to chvíli vypadalo, že bude pršet.

Byl by to pro vás osobně velký problém, kdyby byl povrch mokrý?
Když je plocha betonová, tak to nevadí. Ale na asfaltu, který je v Kobylicích, se některé triky v mokru nedají dělat. Ale na druhou stranu vyniknou víc zase ty, při kterých je mokro dobré…

Jak se vlastně motokaskadér chystá na vystoupení?
Dřív, když jsem objížděl akce typu mistrovství světa nebo Evropy, jsem trénoval i osm hodin denně. Ale teď už stačí jen párkrát týdně.

Kde se připravujete?
Už léta na hradeckém letišti – je to tam ideální.

Je složité natrénovat jednotlivé kousky? Trvá to dlouho?
Je to různé, na některý trik mi stačí třeba pět hodin čistého času, jiný piluju dva tři měsíce. A pak jsou takové, které se člověk učí tři roky.

Padáte hodně?
Člověk musí mít respekt, bez něj by to nemohl dělat. Dřív jsem padal třeba třicetkrát za sezonu, ale teď už je to lepší. Spadnu tak pětkrát – není to nic velkého.

Měl jste ale přece těžce zraněné rameno.
Jenže to bylo z hokeje. Měl jsem s ním problémy čtyři roky.

Jezdíte na motorce i na silnici?
Ne, jen na letišti, tam je to bezpečnější.