„Máme tu celkem pět vodojemů. Z toho čtyři jsou v podzemí a jedná se o takzvané krabicové jednokomorové vodojemy. Ty doplňuje vodárenská věž z první poloviny dvacátého století," řekl vedoucí střediska výrobny vody Petr Navrátil s tím, že názvy jednotlivých jímačů vody jsou odvozeny od jejich půdorysu. „Když pomineme hradeckou dominantu, tedy vodárenskou věž, tak zbytek vodojemů se stavěl od šedesátých let minulého století do začátku nového tisíciletí, kdy byl zprovozněn Gigant. Nádrž o objemu 48 tisíc kubických metrů vody," řekl Petr Navrátil a na podlaze Nové 10 přidal další taje míst odkud denně teče voda pro 150 tisíc lidí.

„Stojíme v místech, kde se za normálních okolností nachází voda. V tomto vodojemu o objemu deset tisíc kubických metrů se hladina vody pohybuje v rozmezí od třech a půl do pěti metrů," informoval vedoucí střediska výrobny vody  s tím, že celkový objem všech nádrží na Novém Hradci je úctyhodných 48,5 tisíc krychlových metrů vody, tedy takřka 50 milionů litrů, které se „spotřebují" během jednoho a půl dne.

Voda však neteče jen do hradeckých kohoutků, ale vytéká i z vodovodů v Nechanicích, Novém Bydžově, Bílých Poličanech či v Lanžově.

A jakou vodu vlastně obyvatelé pijí? „Jedná se vlastně o takový koktejl, kde nejzákladnější složkou je voda z podzemní pánve Litá. Ta dotuje zhruba padesát až šedesát procent vodojemu," řekl technolog pitných vod Pavel Král a doplnil i další ingredience hradeckého vodního „koktejlu": „Další složkou je voda z povrchové úpravny na Orlici, kterou doplňuje zakoupená voda z Náchoda. Ta pochází z teplicko-adršpašských skal. Poslední složkou je pak voda z Pardubic, respektive z vodojemu na Kuňce, kam putuje voda z celého pardubického a chrudimského regionu."