Od začátku revoluce uplynul přesně rok a v obci bylo znovu pozdvižení. Velké. Třeba jako letadlo Tupolev 154, které se tu 17. listopadu 1990 zřítilo.

Vyjma šestičlenné posádky ruského Aeroflotu nebyli na palubě žádní lidé, ale náklad cigaret Winston. Ty putovaly z Basileje, do Moskvy však nedorazily, skončily na poli nedaleko Dvora Králové. A ještě dlouho po nehodě dělaly radost místním kuřákům. „Pilot si nacpal čtyři kartony za bundu a řekl ´paběrajtě´. Tak si každý bral. Bylo jich kolem sedmnácti tun, ale mnohé z nich zničené nebo poškozené, už by se prodávat nemohly," vzpomněl s úsměvem dobrovolný hasič Vlastimil Horník, který se tehdy účastnil zásahu.

„V noci po nehodě pršelo a ráno se sbíraly celé krabičky cigaret naprosto suché. Samozřejmě, pokud byla krabka natržená, byly cigarety mokré, ty však už nikdo nekouřil. Proč taky, když si se tam mohl brodit po kotníky v suchých cigárech, které se jen vykutálely z rozlomeného trupu. Nejvíc toho sebrali snad vojáci z Jaroměře. Měli to v noci hlídat," píše v internetové diskuzi na Planes.cz přispěvatel Dubeňák.

Dubenečtí hasiči přijeli na místo hodně rychle. Krátce po 15. hodině totiž spatřila pád letadla manželka velitele sboru, takže poplach byl vyhlášen okamžitě. „Když jsme přišli k letadlu, z pod kabiny vylézali dva piloti. To je zázrak, vykřikl jsem," popsal tehdy první vteřiny po příjezdu pro krajský deník Pochodeň šestadvacetiletý člen zásahové jednotky Milan Všetečka.

Posádka Tupolevu skutečně mohla mluvit o štěstí. „Byla tam nějaké naražená záda, kostrč, možná i zlomená klíční kost, ale jinak nic extra vážného," zmínil Vlastimil Horník.

Tupolev před čtvrt stoletím oral pole u Dubence

Tupolev před čtvrt stoletím oral pole u Dubence

Příčinou pádu Tupolevu 154, resp. pokusu o nouzové přistání, byl požár na palubě. Piloti se nejprve chtěli dostat na nejbližší letiště do Prahy, oheň však rychle sílil a bylo nutné jednat rychle. Proto zvolili pole u Dubence.

A rychle byli na místě i dubenečtí hasiči, provádět záchranné práce u havarovaného letadla se tak často nenaskytne. Zásah ale komplikoval rozbahněný terén a nebylo možné s Tatrou CAS-32 dojet až na místo. „Vodu bylo nutné vést ze silnice. Hasičská jednotka tehdy měla velmi nesnadný úkol. S hašením tak obrovského letadla, které mohlo vybuchnout, neměla žádné zkušenosti," připomněl na setkání ke stoletému trvání českého SDH v Dubenci Josef Dubský.

„Plně naložené letadlo odstartovalo z letiště Basilej krátce po 14. hodině. Asi po 30 minutách navázala posádka spojení s oblastním střediskem řízení letů Praha.V situaci, kdy se letadlo nacházelo asi 100 kilometrů severně od Prahy, náhle přišlo první překvapivé zjištění. Palubní operátor zjistil, že se ve stropní části kolem osvětlení začíná objevovat dým," přibližuje počátek letu specializovaný server Planes.cz.

Brzy přestaly fungovat základní systémy, veliteli zbývalo jediné možné řešení dostat letadlo urychleně dolů. Piloti dlouho přes kouř neviděli ani na přístroje před sebou, nakonec se jim ale podařilo stroj posadit na zem.

„Dotekem podvozku se zemí ale skončila pouze první část dramatu, jehož průběh mohla osádka ovlivnit. Ve druhé nezbylo než přihlížet a doufat v zázrak. Tvrdý podklad asfaltové cesty, vedoucí napříč směru pohybu letadla, v měkkém oraništi působil na pevnost podvozku destruktivně a současně jako odrazový můstek. Celé letadlo bylo vymrštěno opět do vzduchu, aby dopadlo nejprve na přední část trupu a po ujetí několika desítek metrů vlivem značné váhy motorů na zadní část. V těchto okamžicích začala úplná destrukce trupu. Navíc kontakt s vedením vysokého napětí způsobil okamžité vzplanutí. Od prvního dotyku letadla se zemí se trosky zastavily až po 700 metrech," přibližuje web Planes.cz.

„Trosky pak byly na místě docela dlouho. Někdy v únoru je armáda rozstřelila na menší kusy, dopravila k silnici a odvezla," vzpomněl na likvidaci spadlého letadla Vlastimil Horník, který tehdy coby sedmadvacetiletý dobrovolný hasič u nehody zasahoval.

A příčina? Podle závěrů Státní letecké inspekce zapálení krabice cigaret od vařiče v zadní kuchyňce letadla. K zapnutí páčkového spínače, umístěného pod deskou stolu s vařičem, došlo s největší pravděpodobností už při nakládání.