Starosta Rychnova Jan Skořepa vidí situaci města v tomto ohledu pozitivně. „Drtivá většina míst je pro vozíčkáře bez problémů přístupná. Všechny nové stavby se staví bezbariérově. Problém je samozřejmě se staršími chodníky, i to se ale snažíme plošně zlepšovat,“ říká starosta.

Pohled z druhé strany ale odhaluje i nedostatky. „Obecně vzato se život pro vozíčkáře v Rychnově zlepšil. Stále je ale na čem pracovat, například v nově postaveném bazénu, starém ani ne čtyři roky, mají lidé s pohybovým omezením problém dostat se vůbec do vody. Další nepříjemností jsou v zimě návaly sněhu na chodnících,“ tvrdí ředitelka občanského sdružení Orion Ilona Mikušová.

„Naši klienti se také potýkají s prostorem na nádraží. Na nástupištích je velmi málo místa, takže když přijede vlak, člověk na vozíku se do něj jen stěží dostává,“ doplňuje Ilona Mikušová.

K vozíčkářům nejsou lhostejní ani v jiných městech na Rychnovsku, například v Kostelci nad Orlicí, jak potvrzuje jeho starosta Jiří Bartoš. „Na bezbariérový přístup samozřejmě myslíme. Radnice má nájezdové rampy, stejně tak nově stavěné chodníky už počítají s vozíčkáři. Jsem si ale vědom, že je zde prostor pro zlepšení. Například na poště stále tato opatření chybí. V blízké době ale máme v plánu nápravu,“ popisuje Jiří Bartoš.

Lépe jsou na tom v Dobrušce. Zde nemají vozíčkáři problém dostat se do jakékoliv důležité instituce. „Vozíčkáři se dostanou na všechna důležitá místa. Chybí nám ještě několik bezbariérových chodníků, na zlepšení ale usilovně pracujeme, mimo jiné ve spolupráci s místní organizací nevidomých,“ říká místostarosta Petr Lžičař.

Důležitý je hlavně lidský přístup

Bezbariérovost však není otázka pouze fyzického přístupu. Jedná se i o stav mysli zdravých občanů. V tomto ohledu se situace v poslední době výrazně změnila k lepšímu. „V minulých letech jsem zaznamenala velký posun v reakcích lidí na problémy osob s postižením. Většina se snaží pomoct, což dříve rozhodně nebývalo pravidlem. Tento aspekt je možná ještě důležitější než nájezdy a rampy,“ říká Ilona Mikušová.

Tento trend potvrzuje i mluvčí Ligy vozíčkářů Aneta Vidurová. „Zlepšení vztahu veřejnosti a vozíčkářů začalo především ve velkých městech jako Praha a Brno, postupem času se ale přesunulo i do menších okresů. V mnoha městech se tak snaží vydávat speciální mapy nebo příručky s radami, jak vozíčkářům pomoci.“

Martin Vašina