Zástupci ministerstva zahraničí uvádějí, že nejvíce občanů České republiky sedí v kriminálech v blízkých státech - v Německu, Rakousku, na Slovensku a v Maďarsku. Pak následuje Španělsko. Plná pětina českých odsouzenců pyká za delikty spojené s drogami. V závěrečném dílu druhé série Příběhů zla Jiřího Nováčka Deník mapuje osudy některých zločinců i nešťastných smolařů, kteří byli ve špatném okamžiku na špatné místě.

I Češi figurují mezi nejhoršími zločinci světa. Na seznamu je jich hned třináct

Krimi

Praotcové pašeráků byli Hanykovics s Novotným

Na mapu světového drogového byznysu uvedli české občany Radek Hanykovics a Emil Novotný. A hned ve velkém stylu. Případy obou mužů plnily média v 90. letech, krátce po vzniku samostatné republiky. Emil Novotný se roku 1995 pokoušel propašovat do Kambodži pět kilogramů heroinu. Chytili ho v Bangkoku a v jeho 19 letech poslali na 50 roků za mříže. Stejně exemplární trest dostal o rok později tehdy 27letý Radek Hanykovics. I jeho lapili v Bangkoku, tentokrát s 2,5 kilogramu heroinu v kufru.

close info Zdroj: Deník/Luboš Jeníček zoom_in Emil NovotnýOba „praotcové“ českých pašeráků strávili za mřížemi tuhých káznic v Thajsku bezmála deset let. V roce 2004 se podařilo na základě dvoustranných dohod dojednat jejich vydání a oba nastoupili do vězení v Česku. Trest jim pak snižovaly nejprve kambodžské královské a později i české prezidentské amnestie.

close info Zdroj: Deník/Vlasta Luťanská zoom_in Radek HanykovicsV roce 2005 Hanykovicsovi soud výkon trestu přerušil na dva roky. Pašerák totiž onemocněl rakovinou, které 30. ledna 2007 podlehl. V mezidobí na svobodě pořádal osvětové přednášky, při kterých varoval před užíváním i pašováním drog, o svém příběhu vydal i knihu. Emil Novotný se pak dostal na svobodu v roce 2008 díky amnestii Václava Klause.

Zmatený penzista Švec má sedět skoro do 100 let

Mezi nejkurióznější případy spojené s drogami patří příběh šestasedmdesátiletého penzisty Vladimíra Švece ze Sušice. V Hongkongu vyfasoval 27 let kriminálu za pašování kokainu. V asijské věznici strávil šest let, než se předloni podařilo vyjednat jeho předání do české věznice v Horním Slavkově na Sokolovsku.

Důchodce stále dokola opakuje, že za nic nemůže a že je obětí mafií. S drogami prý nikdy v životě nic do činění neměl. „Pan Švec je trochu mimo realitu. Vykládal mi, že za všechno může prezident Barack Obama, který mu s šéfem FBI nabízel milion dolarů za byznys, jenž nakonec nevyšel. A pak se proti němu všichni spikli,“ líčil Příběhům zla Jiřího Nováčka duševní stav vězněného penzisty Václav Peričevič ze Spolku na podporu nezávislé justice Šalamoun.

Ten se případem zmateného staříka zabývá. Inicioval i žádost o milost, tu však tehdejší prezident Miloš Zeman neudělil.

Vydání vězně do Česka není samozřejmost. Zaplatí za něj až 150 tisíc korun

Krimi

Reálná fakta hovoří o tom, že se naivní šumavský senior nechal zmanipulovat prostřednictvím mailů osobou vystupující pod jménem Sonya. Ta nabídla Švecovi milion dolarů za to, že převezme dědictví po zesnulém manželovi v Burkině Faso v Africe. Švec, který neumí slovo anglicky a text luštil pomocí překladače, kývl. Zanedlouho vycestoval do Brazílie. K hotelu v Sao Paulu mu přistavili taxík s kufrem, který měl letecky převézt do Hongkongu a vybrat si při předání slíbenou milionovou odměnu. Po příletu si ale podivného zmateného staříka na letišti všimla policie a v jeho kufru našla tři kilogramy kokainu.

Jestli ještě někdy Švec uvidí rodnou Šumavu, není jisté. Z kriminálu by mohl vyjít v roce 2043, to mu má být 95 let. „Jeho jedinou nadějí je přezkum duševního stavu a s tím spojené přerušení trestu,“ nastínil Václav Peričevič. O to se bude také spolek Šalamoun pokoušet.

Sedmadvacet let vězení je na české poměry extrémní sazba. Podobné a vyšší tresty za drogy si ovšem podle vězeňské služby ve světě odpykávají dvě desítky českých občanů. Menší tresty si kroutí ve věznicích po celém světě další padesátka českých pašeráků.

Důchodce se vydání do Česka nedožil

Švec přitom není zdaleka jediným seniorem, kterého dealeři využili k pašování drog. Jen pár měsíců před ním dostal stejných 27 let vězení v Hongkongu za pašování šesti kilogramů kokainu i penzista Luděk Havránek. Muže zadrželi tamní policisté v podzemní garáži na letišti. Ačkoliv byl už dojednaný jeho převoz do Česka, Havránek se ho kvůli tehdejší koronavirové epidemii nedožil. Zemřel 7. září 2020 v hongkongském vězení v 68 letech na rakovinu plic.

Blonďatá společnice ze Slovácka zázrakem unikla

close info Zdroj: Profimedia/AP Photo/K.M. Chaudary zoom_in Tereza HlůškováZ kriminálu v cizině naopak takřka zázrakem vyklouzla živá a zdravá modelka a pánská společnice Tereza Hlůšková. Příběh blondýny z moravského Slovácka je přitom v lecčems podobný případu šumavského penzisty Švece. Hlůšková strávila téměř čtyři roky v pákistánském vězení za údajné pašování heroinu. Tehdy dvaadvacetiletou dívku zadrželi 10. ledna 2018 na letišti v Láhauru s devíti kilogramy heroinu v kufru, když se chystala odletět do Spojených arabských emirátů.

Celou dobu tvrdila, že do Pákistánu přijela jako modelka a někdo jí heroin do zavazadla podstrčil. V březnu 2019 byla odsouzena k osmi letům vězení a pokutě 800 dolarů. Odvolací soud ji ovšem po čase zprostil obžaloby a trest zrušil. Po návratu do České republiky v dubnu 2022 se stala mediálně známou osobností a svým příběhem živí sociální sítě.

Lesniak vyvázl lépe než jeho společnice

K pašerákům drog jsou přísné soudy nejen v Asii, ale také v Evropě. Méně známý je případ Milana Lesniaka a Bronislavy Paclové. V Řecku soudci oba poslali na doživotí za mříže za to, že z Turecka společně propašovali 32 kilogramů heroinu. Případ odhalili celníci v roce 2001, do vězení šla dvojice o rok později.

Byl nejdéle vězněným člověkem v Česku, a prý nevinný. Teď živoří, stát nepomohl

Krimi Exkluzivně

Soud nakonec oběma trest zmírnil, Lesniak dostal 20 let, Paclová 18 roků. Lesniaka v roce 2006 převezli do Česka, kde si měl nakonec odsedět 15 let. Po třech letech dostal milost od tehdejšího prezidenta Václava Klause. Paclová takové štěstí neměla a zůstala v řeckém vězení, ačkoliv trvala na své nevině.

Češi vraždí surově i v Británii

Čeští občané se v zahraničí neštítí ani vražd. Před sedmi lety například Miroslav Kolman v britském Manchesteru surově sprovodil ze světa invalidního bezdomovce Jiřího Ulmana, který jej přitom považoval za svého přítele.

„Vrah násilím nakrmil invalidního bezdomovce bělidlem a pak ho ubil k smrti. Jen proto, že mu prý před lety ukradl několik cédéček,“ napsal list Manchester Evening News.

close info Zdroj: ČTK/AP/Matt Dunham zoom_in Britská policie. Ilustrační snímekUlman byl mezi místními populární figurkou. „Posedával s berlemi na lavičce u kostela a občas si něco vyžebral,“ popsala novinářka Rebecca Day. Kolman ho 6. srpna 2017 vylákal do domu v Mostonu, kde ho surově napadl a násilím ho nakrmil bělidlem. „Poté naložil Jiřího tělo na zadní sedadlo vozu a vyhodil ho v lese. Tam také za dva dny objevili jeho mrtvolu s pneumatikou kolem krku,“ napsal deník.

Tehdy šestatřicetiletý Kolman za vraždu invalidy vyfasoval doživotí. „Musí si odsedět minimálně 35 let, než bude možné uvažovat o podmínečném propuštění,“ uzavřel jeho případ britský soud.

Arma 3 byla pro dva vývojáře skoro smrtící

close info Zdroj: se svolením Bohemia Interactive zoom_in Ukázka ze hry ARMA 3Češi se ovšem ocitají za mřížemi v cizině i shodou nešťastných okolností. A nejde o žádnou legraci, ba naopak. Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar byli ohroženi 20 lety vězení za špionáž. Podle řecké policie si totiž herní vývojáři na dovolené fotografovali vojenské objekty nedaleko turecké hranice. Řecká tajná služba oba turisty sledovala celou dobu jejich dovolené.

Muže zadržela tamní policie v prosinci 2012 na ostrově Limnos. Takřka okamžitě v jejich prospěch intervenoval tehdejší premiér Petr Nečas, který se osobně sešel s řeckým premiérem Antonisem Samarasem. Prezident Václav Klaus zároveň telefonoval s řeckou hlavu státu. Politické jednání nakonec slavilo úspěch.

play_fill

Trest smrti je vyloučený, přísnější zákony nutné, shodují se soudce a senátorka

Příběhy zla Exkluzivně Podcast

Obvinění tvrdili, že nefotili jako špióni ani na zakázku pro počítačové hry, ale jen jako turisté. Hru Arma 3 měli již v té době hotovou, jeli se tehdy jen podívat na místo, kde se odehrává. Češi byli uvězněni a propuštěni až na kauci deset tisíc eur za oba v lednu 2013. Ve vazbě strávili 129 dní. Po řadě peripetií vyvázli nakonec s 18měsíční podmínkou.

Zmíněný vojenský simulátor Arma 3 působí jako prokletý. Nedávno se stal obětí internetových dezinformací a válečné propagandy. Podvržené záběry z české hry se totiž objevily na sociálních sítích v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Tři čeští „špioni“ v Zambii

Ještě dramatičtější byl osud tří jiných Čechů. Michal Vebr, Jiří Cetel a Jan Coufal byli před 13 lety zčistajasna zatčeni v Zambii. Policisté je obvinili ze špionáže. Hrozilo jim 30 let vězení a ve vzduchu se dokonce vznášel i trest smrti.

Africké úřady trojici obvinily, že fotografovala vjezdy do kasáren a základnu zambijského letectva. Podle deníku Zambia Daily Mail se Češi dopustili špionáže od 6. do 12. října 2011 v Lusace, když si údajně udělali tři náčrtky kasáren Arrakan, vstupů do velitelství základy zambijských leteckých sil a kasáren Mikango, výcvikového střediska zambijského vojska.

close info Zdroj: Deník/Karel Pech zoom_in Jiří CetelZ vazby byli sice po týdnu propuštěni na kauci, ale nesměli opustit zemi a museli se hlásit na policii. Koncem prosince 2011 se trojice Čechů, která všechna obvinění odmítala, vrátila tajně do České republiky. Podrobnosti útěku z africké země české úřady ani muži nikdy nezveřejnili. Zambie pak na český trojlístek vydala mezinárodní zatykač. Po čase a řadě diplomatických jednání ale bylo nakonec soudní řízení zastaveno.

Čechů se na mezinárodním poli úspěšně zastal kromě prezidenta Václava Klause a některých poslanců Evropského parlamentu i tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Důkazy zambijské strany nahlas označil za chatrné. Zdůraznil, že údajným průkazním materiálem byla mapa stažená z Google.

„Někde v nějakém rohu tam sice jsou kasárna, ale to je prostě fotka z Googlu. A oni tvrdí, že jsou to špionážní fotky. Očividně je to ale spíše vnitropolitická záležitost – spor mezi zpravodajskými službami. Teď tam není vláda, tak se problém hodí na vnějšího nepřítele, na kterého lze útočit,“ řekl tehdy ministr.

Viktor Kožený dělá na Čechy dlouhý nos

Mimo veškeré kategorie Čechů ukrývajících se v zahraničí je snad největší ryba, po které česká justice marně pase: Viktor Kožený. Irský občan českého původu žije na Bahamách. V Česku byl pražský rodák stíhán kvůli operacím z let 1995 až 1997, při nichž spolu se svým nejbližším spolupracovníkem Borisem Vostrým připravil o majetek akcionáře Harvardského průmyslového holdingu. 14. října 2003 byl na něj byl kvůli tomu vydán mezinárodní zatykač.

close info Zdroj: Profimedia zoom_in Viktor KoženýKožený ovšem také nalákal soukromé investory k účasti na ázerbájdžánské obdobě české kupónové privatizace, která však skončila krachem. Investoři o vložené peníze přišli a podezírají Koženého z podvodu. Bývalý agent amerického protidrogového úřadu DEA a analytička ministerstva obrany v dokumentech federálního soudu na Manhattanu přiznali, že Kožený podplácel ázerbájdžánské prominenty s cílem získat v privatizaci ropnou společnost Socar.

I přes svůj exil na Bahamách je stíhán v Česku i ve Spojených státech amerických. Z českého stíhání si však podle všeho vůbec žádnou hlavu nedělá.

Je reálný návrat Krejčíře?

Nejznámějším českým zločincem, sedícím v zahraničním vězení, je bezesporu Radovan Krejčíř. V roce 2005 uprchl policistům během vyšetřování ze své vily v Černošicích u Prahy. Po anabázi na Seychelách se usadil v Jihoafrické republice. Tam žije od roku 2007 a od té doby také Česko marně usiluje o jeho vydání.

close info Zdroj: Profimedia/AP Photo/Themba Hadebe zoom_in Radovan KrejčířČeská policie jej vinila z přípravy vraždy celníka a podvodu, finanční policie jej zároveň stíhala pro další podvod, nedovolené ozbrojování, podílnictví a krácení daně. Jeho trestná činnost je spojována mimo jiné se společností Čepro. Je podezřelý i z únosu podnikatele Jakuba Konečného, se kterým měl připravit ministerstvo vnitra o více než 60 milionů korun. V Česku dostal v roce 2018 jako uprchlý souhrnný trest 15 let vězení.

Krejčíř rozhodně nesekal dobrotu ani po svém útěku do ciziny. Naopak. Od roku 2015 si v JAR odpykává 35letý trest vězení za pokus o vraždu, mučení a obchod s drogami. V Africe čelí i několika dalším obviněním.

Zavražděný blízký? Stát dá 200 tisíc korun, pachatelé často nemají z čeho platit

Krimi

I když se Krejčíř vydání do Česka léta bránil, v poslední době otočil a snaží se do vlasti dostat. V jihoafrickém vězení se prý obává o život. V justičních kruzích tedy prosakují informace o Krejčířově možném návratu. Kdyby se tak stalo, měl by podle zákona automaticky právo otevřít svůj případ znovu u soudu.

Česko s JAR nemá žádnou smlouvu o vydávání, takže navzdory souhlasu jihoafrického soudu s vydáním jsou okolnosti takové operace extrémně složité. Ministerstvo spravedlnosti k věci mlčí.„Ohledně konkrétních osob v cizině nebude ministerstvo spravedlnosti poskytovat svůj komentář s ohledem na bezpečnostní otázky spojené s jejich případy,“ sdělila Příběhům zla Jiřího Nováčka na dotaz ohledně Krejčířova vydání Markéta Poslušná z tiskového odboru ministerstva.