Vaše cílová skupina jsou dospívající a mladí lidé ve věku od dvanácti do šestadvaceti let. Co je trápí nejvíce?
Nejvíce se teď setkávám s tématem duševního a fyzického zdraví. Po covidu zaznamenáváme větší nárůst úzkostí, depresí nebo sebepoškozování. Často se objevují také otázky sebehodnoty, poruchy příjmu potravy, problémy ve škole nebo slovní útoky a fyzické násilí. Lidé experimentují s návykovými látkami.

Zaměřme se na otázku dětského násilí. Myslíte si, že se agresivita školáků po covidu zvýšila?
Z praxe můžu říct, že jsme se s násilím setkávali už v době před covidem. Vedeme si statistiky a máme i evidenci, kam případy zapisujeme. Osobně ale tuto domněnku posoudit nedokážu. Téma agresivity je v současnosti aktuální i kvůli náladě společnosti. Nejen covid, ale také válka na Ukrajině udělala své. V terénu například zaznamenáváme nárůst případů slovního násilí vůči jiným národnostem, etnikům nebo LGBTQ+ komunitě.

Spolupracujete v těchto případech s policií?
Ne, na případech spolupracujeme hlavně s probační a mediační službou. Za přestupky dospívající dostávají společensky prospěšnou činnost. Odsouzení vykonávají určitý počet hodin prací ku prospěchu organizace. Jedná se o případy dětí do osmnácti let. Například je to tehdy, když dojde o poprání se s kamarádem, protože mu ukradl telefon. Následně pak při odpracování hodin u nás zametá prostor před klubem, uklízí nebo vystřihuje letáčky. Tím, že u nás pobývá nějaký čas, zároveň zjišťuje, jak náš klub funguje.

Jak s dětmi v terénu navazujete kontakt?
Snažíme se jim co nejvíce přiblížit. To znamená, že za vytipovanými dospívajícími přijdeme. Vysvětlíme jim, kdo jsme. V případě zájmu sdělujeme o našem klubu více informací. Často zmiňujeme pravidlo mlčenlivosti, které je pro nás hodně důležité. Jednáme jako rovný s rovným.

close Barbora Peterková jako streetworkerka pro nízkoprahový klub Likusák pracuje už skoro osmým rokem. S dětmi ve své práci mluví o tématech duševního zdraví i prevenci fyzického násilí. info Zdroj: Ratolest Brno, z.s. zoom_in Barbora Peterková jako streetworkerka pro nízkoprahový klub Likusák pracuje už skoro osmým rokem. S dětmi ve své práci mluví o tématech duševního zdraví i prevenci fyzického násilí

Jak poznáte, že se jedná o vaši cílovou skupinu?
Takoví lidé nejčastěji na veřejnosti kouří, pijí alkohol, poslouchají nahlas hudbu nebo spolu nebo na sebe mohou křičet. Pro nás je upozorňující signál také příliš dlouhé dívání se do telefonu nebo znudění. Občas se stane, že oslovený nic nepotřebuje. V tomto případě je vše v pořádku a my můžeme jít dál.

Jak vypadá běžný provoz vašeho zařízení?
Někdo si je mylně plete s psychologickou poradnou nebo volnočasovým centrem. Nejsme psychologové ani terapeuti. Naši klienti za námi chodí anonymně. Jediné, na co se jich vyptáváme, je věk, s čím za námi přichází a jestli spadají do našeho pole působnosti, tedy do Brna. Děti přijímáme i bez souhlasu rodičů. Naše služby vykonáváme zadarmo. Nízkoprahový klub je rozdělen na ambulantní a terénní část.

Můžete je popsat?
Ambulantní se zaměřuje na práci uvnitř. Tady se místnost podobá obývacímu pokoji, kde mladí mají k dispozici počítač nebo stolní fotbal. U práce v terénu vyrážíme do deseti městských částí, kde oslovujeme mladistvé. Nejčastěji chodíme do Líšně, Slatiny, Vinohrad, Židenic, Černovic, Komárova, Centra, Bohunic a Starého a Nového Lískovce. Občas vyrážíme i do Králova pole nebo na Lesnou.

Co děláte, když si potřebujete vyčistit od práce hlavu?
Snažím se nebrat si práci domů. O víkendu úplně vypínám a dělám činnosti, které mám ráda. Setkávám se s přáteli, chodím na koncerty a venčím psa. koncerty a venčením psa.

Barbora Peterková

* Jako vedoucí služby pro nízkoprahový klub Likusák pracuje prvním rokem.
* Předtím tam několik let působila jako sociální pracovnice a zástupce vedoucí.
* S dětmi mluví o tématech duševního zdraví i prevenci fyzického násilí.