Případ vícenásobných vrahů sice v policejních spisech nesl jméno Operace přehrada, novináři a veřejností je však vnímán jako kauza Orlík, Orlické vraždy nebo Orličtí vrazi.

Po mnoha letech pátrání, které zčásti zahájili středočeští kriminalisté a znovuotevřeli pražští policisté se v roce 1995 odehrálo zatýkání a 18. dubna 1997 padl rozsudek. U dvou obžalovaných pak ještě došlo ke korekci trestu u vrchního soudu.

Na to, kam mizeli pohřešování lidé a kdo stojí za několika neobjasněnými vraždami, přivedl policisty Petr Chodounský, soused a jak se později ukázalo i kumpán Ludvíka Černého, jednoho z vrahů.

Báňský záchranář Dalibor, který měl při pátrání v Orlické přehradě nejvíce ponorů.
Devadesátky: Našel jsem mrtvoly v Orlíku, vzpomíná muž na děsivý zločin

Po informaci od Chodounského se policisté vydali na Orlickou přehradu a přišel otřesný „výlov“. Na něm spolupracovali s policií báňští potápěči z Ostravy a využita byla podle tehdejších médiíi unikátní miniponorka amerického námořnictva. Pátrání po tělech se odehrálo od července do počátku podzimu 1995.

Orlické vraždy - grafikaOrlické vraždy - grafikaZdroj: Deník

Večerník Praha, předchůdce dnešního Pražského deníku, k tomu tehdy napsal: „Pod poklidnou hladinou Vltavy byly ukryty mrtvoly Aleše Katovského, Leorenta Lipoveciho (VP píše zkomoleně Lipaneci – pozn. red.) a Vlastimila Horta. První byl zabalen do drátěného pletiva, ostatním dvěma mužům se rakví stal kovový sud. Tělo albánského číšníka Lipoveciho bylo natolik poškozeno působením louhu, že patologové měli s identifikací velkou práci.“

S využítím Večerníku Praha