Mluvčí ústecké policie Veronika Hyšplerová potvrdila, že oznámení přijali. „Zabývají se jím ústečtí kriminalisté. V současné době byla provedena soudní pitva v Praze. Vyžádáme si znalecký posudek od příslušného specialisty,“ informovala.

Ivo Chrástecký, mluvčí Krajské zdravotní, pod níž Masarykova nemocnice spadá, případ nekomentoval. Pouze potvrdil, že 30. března zemřel v ústeckém špitálu pacient, cizí státní příslušník. „Vzhledem k tomu, že v souvislosti s událostí bylo podáno trestní oznámení, nemůžeme k případu sdělovat další informace,“ uvedl Chrástecký.

Trestní oznámení pro podezření ze zanedbání lékařské péče s následkem smrti podala rodinná přítelkyně zesnulého, Ústečanka Lenka Kodešová.

„Mario mi zavolal ráno kolem půl deváté. Prý zkolaboval po ranní sprše. Bolelo ho na prsou, v krku, měl bolesti hlavy a silné brnění levé ruky, nemohl ani polknout,“ popsala.

Ihned zavolala jeho lékařce, jelikož měl nemocné ledviny, na dialýzu docházel třikrát týdně. Dokonce čekal na transplantaci. Lékařka proto Kodešové doporučila, aby nemocného odvezla na pohotovost.

NEMOHL JÍST ANI PÍT

Tam ho zanechala v péči lékařů a vůbec nepochybovala o tom, že si ho tam nechají. Jaké bylo její překvapení, když ho o půl druhé odpoledne ve špatném stavu zase vyzvedla. „Jeho stav se stále zhoršoval. Nemohl jíst ani pít, a tím pádem neužil žádný z dlouhodobě předepsaných léků,“ líčila smutně.

Drama pokračovalo okolo třetí odpoledne. „Mario mi opět volal, že je mu stále hůř. Jeho stav byl tak vážný, že už jsem si netroufala ho dopravit vlastními silami na pohotovost,“ pokračovala se slzami v očích.

Zavolala mu tedy první pomoc. Záchranáři se sanitkou dorazili rychle. Kolem páté podvečer se opět zajímala o jeho stav. Nakonec vyrazila opět na Emergency. Ke svému nemilému překvapení ho našla zuboženého v čekárně.

„Když jsem ho uviděla, požádala jsem lékařku z pohotovosti, aby mi popsala jeho zdravotní stav. Ta mi řekla, že se mohlo jednat o běžný stav před dialýzou nebo o začínající virózu. Hospitalizace prý nebyla třeba,“ popsala.

Nezbylo jí, než jej znovu odvézt domů. „Doma mi s ním na postel pomáhali cizí lidé. Panebože, oni ho sotva unesli, vlekli ho úplně bezvládného. Bylo to hrozné,“ pokračovala Kodešová.

Musela pak za svými povinnostmi, ale požádala přátele, aby na něj dohlédli. Přijeli kolem půl desáté večer a když viděli, jak je mu zle, zavolali záchranku. Druhý den ráno Lence Kodešové zavolali z nemocnice, že Mario Fava zemřel ve čtyři hodiny ráno.

„Naposledy jsme se s ním rozloučili v pátek dopoledne. Když si uvědomím, že dokonce ta doktorka říkala, že simuluje, chce se mi brečet. Byl to moc hodný člověk,“ dodala.