Expert na kyberbezpečnost Marek MacháčekExpert na kyberbezpečnost Marek MacháčekZdroj: se svolením ČBAKyberpodvodníci používají stále sofistikovanější metody. Jsou natolik přesvědčiví, že když oběti zavolá pracovník banky a snaží se ji přesvědčit, že je obětí podvodu, nevěří mu. Jak časté takové případy jsou?
Každý den řešíme deset podvodů tohoto typu, tak jeden až dva lidé věří spíše podvodníkovi než legitimním zaměstnancům banky, kteří se je snaží ochránit.

Kdo zpravidla bankéřům nevěří?
Nejčastěji to jsou lidé kolem ročníku 1970 a starší. Většinou jsou z vesnic a většinou jsou to muži.

INTERNETOVÉ PODVODY. Kyberšmejdi loni vylákali z lidí přes miliardu korun:

Nejčastější obětí podvodníků jsou senioři, naletět ale snadno může kdokoli.
Podvodů na internetu přibývá. Šmejdi jsou drzejší, využívají umělou inteligenci

Předpokládám, že v takových případech jde i o větší škody.
Ano. Podvodníci cílí na lidi, kteří mají nějaké životní úspory a hledají možnosti, jak je zhodnotit. Podvodníci vědí, že je snadněji přesvědčí, protože nemají znalosti, jak fungují kybersměnárny nebo investiční platformy jako takové. Navíc je ženou proti bankám a přesvědčí je o tom, že pro ně chceme jen to špatné. Takový majetný člověk je pro podvodníka doslova zlatá kachna, kterou lze i přes veškerou naši snahu jednoduše okrást.

Jste v kyberprostoru v bezpečí? Do ankety se můžete zapojit ZDE.

Mají podvodníci takové lidi vytipované? Jak o nich vědí?
Dost často kupují profily třeba z Googlu. Jednou z nejčastějších platforem, kde se používají lokálně zamířené reklamy, je Facebook. Když třeba přijedu na vesnici za rodiči mé přítelkyně, tak se mi na Facebooku nebo YouTube okamžitě ukazují reklamy, které vybízejí k investování. Podvodníci platí reklamu nejen ve velkých městech, ale právě v malých vesnicích do pěti do šesti tisíc obyvatel. Mají totiž zkušenost, že tady jsou méně finančně gramotní lidé.

Některé oběti podvodů, které se banka snaží odradit od podezřelých transakcí, bývají vůči bankéřům i agresivní. Jak se to projevuje?
Někteří lidé mi nadávají, jiní mi vyhrožují, další se mnou odmítají komunikovat a tvrdí mi, že já sám jsem podvodník. Navíc si odmítají u naší banky ověřit, že podvodník nejsem. To skutečný podvodník udělat nemůže. Někteří prostě chtějí věřit tomu, že je chci okrást o jejich investici. To je podobné s romance scamy (takzvané milostné dopisy), kdy si žena myslí, že je chci okrást o dobré bydlo s vojákem nebo lékařem.

BEZPEČNOST. Polovina lidí na ni na internetu příliš nedbá, používá totiž všude stejné heslo:

Jak vytvořit bezpečné heslo? Dozvíte se uvnitř článku
Polovina lidí má stejné heslo do různých aplikací. Odborníci před tím varují

Jak vysoké bývají v takových případech škody?
Jako úvodní investici lidé posílají od 75 tisíc do 150 tisíc korun. Jsou ale lidé, kteří vezmou svoje životní úspory a pošlou i pět set nebo osm set tisíc korun. Loni jsme zachytili zatím největší částku u kryptopodvodu 2,6 milionu korun. Naštěstí jsme ji zachránili. Jsou ale lidé, kteří jsou ochotni vzít majetek firmy nebo SVJ a věří, že finance zhodnotí a pak je zase vrátí. Takže kromě podvodu se lidé dopustí ještě zpronevěry majetku, který mají ve správě.

Banka tyto podvody aktivně vyhledává?
Jsou lidé, kteří zavolají do banky, protože se jim něco nezdá. Ale nejčastěji se jim ozýváme my, protože náš systém je vyhledá. Typické je například přihlašování do internetového bankovnictví, nesedí biometrika nebo se přihlašuje z jiné země. Nejčastěji je to však transakce, která je pro klienty netypická. Na základě toho jim voláme. Na to máme algoritmy, které tyto netypické transakce zachytí. Když už voláme, tak jsme si téměř jistí, že se jedná o podvod.

V těchto extrémních případech jsou vaši klienti přesvědčeni, že dělají správnou věc, ale zpravidla o peníze přijdou. Daří se pak zpětně jejich peníze zachránit?
Když se nám podaří narativ podvodníků rozbít, protože to je to nejdůležitější, tak ve většině případů tyto kryptopodvody rušíme, finance pozastavujeme a peníze se vrátí zpátky klientovi. Když to dopadne dobře, tak o klientovi už znovu neslyšíme. Bohužel jsou ale i takoví, kteří s podvodníkem komunikují dál a nechají se znovu zmanipulovat. Někteří i natřikrát. Máme ale pravidlo třikrát a dost. Pokud si klient napotřetí nenechá říct a konstantně transakce zadává, tam už lámeme hůl, protože už mu nemáme jak pomoct. Je to bohužel ztráta času, který můžeme věnovat jiným klientům, kterým můžeme opravdu pomoct.

TELEFONÁTY NEBO SMS. I takové prostředky využívají podvodníci:

Podvodníci využívají pro své podvody telefonní hovory
Podvodníci slibují tisíce korun na bydlení. Pozor na lživé SMS a telefonáty

To už je spíš případ pro psychologa.
Někteří lidé by v takových případech opravdu potřebovali odbornou pomoc. Přirovnám to k návštěvě u doktora, který když vám řekne, že máte něco se srdcem, pravděpodobně se neplete a měli byste na to brát prášky, abyste neměli obtíže.

Poslední čísla ukazují, že lidé jsou v kyberbezpečnosti ostražitější než dříve. Vidíte to při své každodenní práci?
Podvodů
je víc, ale částky, o které lidé přicházejí, jsou výrazně menší. Lidé jsou obezřetnější i na své finance a spíše si chtějí do vody jen namočit nohu než do ní skočit. Jsou sice lidé, kteří vezmou veškeré své finance a jdou do toho naplno, ale spíš vidím, že jsou obezřetnější. Třeba i ke mně, když jim zavolám.