Třídní učitelka si všimla, že Táňa (jméno je změněno) je často hladová a do školy chodí nedostatečně oblečená. Dětský lékař zase pochyboval, že by si sama způsobila úraz, se kterým za ním přišla. Řekl si ale, že kdyby byla týraná, dávno by si toho všiml někdo jiný.

Strážník přijel do rodiny dívky v momentě, kdy sousedka oznámila, že se z bytu ozývá pláč a křik. Rodiče ale řekli, že dcera jen dostala jednu přes zadek, když odmítla vypnout mobil a jít spát. Jedno dítě a tři různé situace, které značily psychické a fyzické násilí, které pak řešili sociální pracovníci či policisté.

Nový zákon má zamezit nejednotnému přístupu soudů, policie či orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) k obětem domácího násilí
Co je domácí násilí a kdo je obětí? Nový zákon má jasně vymezit hranice

Manažerka projektu Signály Tereza Svačinová upozornila, že kdyby spolu učitelka, pediatr a strážník komunikovali, dalo se tomu předejít. Takovou spolupráci na Mostecku od roku 2020 ve zkušebním provozu rozvíjí Karta identifikace špatného zacházení s dětmi (KID). 

Jde o papírovou skládanku od společnosti SOFA. Zahrnuje informace, jak poznat dítě, které je v ohrožení, jak pomoci a koho kontaktovat. Propojuje učitele, sociální pracovníky, dětské lékaře, strážníky, asistenty prevence kriminality či pracovníky školní dohledové služby. 

Osvětové letáčky k ohroženým dětem.Osvětové letáčky k ohroženým dětemZdroj: se svolením SOFA

Od jara bude karta, spolu s nabídkou e-learningového kurzu a osvětových letáků pro děti či sousedy, rozšířena i do Litvínova a Chomutova. V jednání jsou i města ve středních Čechách a na jihu Moravy.

Pro každé vznikne unikátní karta s lokálními kontakty. „Máme i univerzální,“ řekla předsedkyně SOFA Lenka Felcmanová. Má pomoci také ukrajinským dětem, jež zde se svými blízkými našly útočiště před válkou.

Zkušenosti z Mostecka

Vedoucí mosteckého Odboru sociálně-právní ochrany dětí Alexandra Hynešová si spolupráci odborníků nemůže vynachválit. „Třeba ve školách se naučili rozklíčovat, kdy nás mají kontaktovat,“ řekla Deníku. 

Podle Ferdinanda Hrdličky z ministerstva školství je zapojení učitelů, kteří jsou s dětmi denně v kontaktu, důležité. „Mohou sledovat změny v chování,“ uvedl.

Ministerstvo chce navíc každé škole zajistit speciálního pedagoga či školního psychologa. Úředníci daného resortu se s kolegy z ministerstev zdravotnictví, vnitra či sociálních věcí a čtyřmi stovkami profesionálů z praxe podíleli na tvorbě karty i metodiky, jak s ní pracovat.

Připravovaný návrh nového zákona bude zahrnovat jednotnou definici domácího násilí. Ta se promítne i do stávajících osmi zákonných norem
PŘEHLEDNĚ: Jaké změny přinese chystaný návrh zákona o domácím násilí

Projekt chválí i ředitel mosteckých strážníků Jaroslav Hrvol. „Když se něco děje, jsme v osmdesáti procentech na místě první. Každý strážník prošel školením a dokáže na místě vyhodnotit, jak postupovat a na koho se obrátit,“ uvedl.

Pokud například přijede kvůli rušení nočního klidu do rodiny a vidí, že dítě nespí, i když jde ráno do školy, a kvůli nevhodnému oblečení je mu zima, vyhodnotí, zda volat sociální pracovníky hned či až ráno.

Ohrožené děti v ČR (rok 2022)

Fyzické týrání
: 367 277 (17 % všech dětí)
Zjištěno: 697 (0,2 %)

Sexuální zneužívání: 129 627 (6 % všech dětí)
Zjištěno: 1007 (0,8 %)

Psychické týrání: 453 697 (21 % všech dětí)
Zjištěno: 806 (0,2 %)

Zanedbávání: 172 836 (8 % všech dětí)
Zjištěno: 5 985 (3,5 %)

Zdroj: SOFA (srovnání počtu zjištěných případů ubližování dětem dle MPSV a odhad reálného výskytu na základě výpočtu z ACE Study).