Státní podnik Lesy České republiky zaznamenal od letošního ledna do září více než osm desítek krádeží dřeva o objemu téměř dva a půl tisíce kubíků. Vznikla tím škoda ve výši skoro 1,7 milionu korun. V prvním pololetí loňského roku dřeva zmizelo z prostor, které podnik spravuje, 1700 metrů krychlových dřeva, předloni čtrnáct set.

„Nejvíce případů krádeží je na severu Čech, kde je stále aktuální kůrovcová kalamita. V Plzeňském kraji registrujeme pět krádeží se škodou dosahující několik desítek tisíc korun,“ potvrdila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Škodu za 76 tisíc způsobil podle policejní mluvčí Dagmar Brožové neznámý pachatel letos v září u Litohlav na Rokycansku, odcizil 32 kubíků vytěženého kůrovcového dřeva. U Postřekova na Domažlicku zmizelo v půli října 27 kubíků smrkového dřeva za 62 tisíc. „Pachatelům hrozí trest odnětí svobody až na dva roky,“ doplnila mluvčí.

Zloději využili příležitosti 

Ze zahradní kůlny v posledních dnech mizí nařezané špalky Plzeňance Petře Šroubové. „Máme zahradu v obci na severním Plzeňsku, jezdíme tam ale tak čtyřikrát do roka. Zřejmě chvíle, kdy je pozemek opuštěný, kdosi využil,“ řekla. Na dotaz Deníku, zda událost ohlásila na policii, odvětila, že ne. „Nemělo by to cenu, ani nevím, kolik přesně zmizelo. Zbytek dřeva jsme nabídli sousedům. My bychom je letos už nespálili,“ zmínila Šroubová.

Lesy České republiky se snaží dříví před zloději chránit různými způsoby. Instalují do něho třeba čipy. „U skládek dříví používáme fotopasti a dopravní mobilní aplikace, kterou Lesy ČR poskytují policii. V ní je záznam o trase převáženého dřevai objemu, včetně fotografie naložené soupravy. Využíváme také nejmodernější technologie v podobě GPS čipů, které instalujeme do klád. Ty poté sledují jejich polohu. Záznamy z fotopastí i údaje, které poskytuje čipová aplikace, využívá policie k odhalení pachatele,“ popsala Eva Jouklová.

Existuje ale i legální cesta, jak dřevo získat. Dle Lesního zákona si lidé pro svou potřebu mohou zdarma z lesů sebrat suchou, na zemi ležící klest, tedy větve nebo zbytky vršků stromů.

„Hranice je stanovena na zhruba 7 centimetrů v průměru. Pokud má větev větší průměr, už se jedná o dříví, ne o klest, a to je možné jen koupit. Zákon uvádí, že je třeba dbát pokynů vlastníka, takže pokud mají lidé o větší větve zájem, měli by se domluvit s vlastníkem nebo správcem lesa,“ upřesnila Jouklová. Dříví je možné také pořídit formou samovýroby, kdy si lidé označené stromy na základě smlouvy a dohody s revírníkem sami vytěží, nebo z lesních skladů.