Kliknutím zvětšíteU tržnice už na nás čeká paní, která nám ukazuje, kde bezdomovec leží. „Hovno,“ reaguje muž, když ho strážníci v domě budí. „Máte štěstí, hned první výjezd a máte rekordmana,“ říká mi strážník Honza. Muž z Rokycanska je totiž městské policii důvěrně známý, na záchytce byl odhadem už více než 150x. Teď mu dávají šanci, aby tam nemusel znovu. Jenže on se ani s pomocí hlídky nedokáže postavit, a tak jiná cesta není.
„Moc jsem toho dneska neměl,“ říká nám a dýchne do přístroje. To „málo“ znamená 3,09 promile. „Je místo na záchytce? Jedno poslední? Tak to máme štěstí,“ říká strážník Martin. Za chvíli už doráží tzv. sanitka, speciálně upravené vozidlo, které městská policie používá pro převoz podnapilých či handicapovaných osob. Muž s dopomocí nastoupí, neprotestuje.
Zapínáme majáky a doprovázíme sanitku na záchytku. Jenže tam nedojedeme. Operační nám oznamuje, že oznamovatel viděl partu skákající po vozidle a čeká na nás na místě. Ve spleti uliček není snadné ho najít, ale pomáhá navigace, a tak za chvilku už u něj brzdíme. „Viděl jsem je skákat po autě, které stojí nedaleko. Jel jsem za nimi, vešli do tohoto domu,“ hlásí nám.
Doráží druhá hlídka a s ní vcházíme dovnitř. „Vešel teď někdo?“ ptají se strážníci malého kluka na chodbě. „Jo, nějací čtyři feťáci, šli úplně nahoru,“ hlásí nám. Po schodech, na nichž nejde rozsvítit, vystoupáme do nejvyššího patra a za chvíli stojíme u správných dveří. Když se konečně otevřou, je jasno. Majitel i jeden ze strážníků se okamžitě poznávají. Znají se z doby, kdy první byl vězeň a druhý bachař. Mužova návštěva se ale cuká, nechce vyjít ven.
„Buďte rozumní, potřebujeme znát vaši totožnost. Přece nebudeme volat státní policii,“ vysvětluje strážník Honza a jeho slova zabírají.
Nakonec vycházejí tři muži a předkládají doklady. Poté, co se strážníci opakovaně ptají po čtvrtém členovi party, nakonec vychází ze dveří mladá žena. „Já jsem ten čtvrtej. Ale já u toho nebyla,“ říká nelogicky.
Po dohadech jdeme všichni před dům, kde čekáme, jak dopadne obhlídka auta s majitelem. Trojice mužů neustále provokuje, jeden z nich si strážníky natáčí a fotí na mobil. Muži, kteří jsou evidentně pod vlivem drog, hrají pořádné divadlo. Jeden např. náhle padne na zem a křičí au au. Neustále se snaží strážníky vyprovokovat. Když přichází varování, že by také mohli skončit na záchytce, na chvilku se zklidní, ale dlouho jim to nevydrží. Vtom na silnici vedle nás zastaví auto. Řidič, jemuž je jedno, že zablokuje dopravu, stáhne okénko a ptá se: „Co se tu stalo?“
Partičku mezitím prověřuje operační, zda někdo z nich není v pátrání, to by nebylo nic neobvyklého. Dozvídáme se, že to jsou sice pěkní vejlupci, s trestní minulostí, ale po nikom se nepátrá. Protože se majitelé nemohou k vozu dostavit, je strážníky nafocen a povedená parta propuštěna s tím, že pokud budou majitelé chtít, případ se bude řešit dál.
V autě se ptám Honzy, jak náročné je zvládat situace, kdy je strážník vysloveně provokován. „Je třeba postupovat maximálně asertivně, nebýt zbytečně tvrdý, to na tyto lidi neplatí, ale na druhou stranu si to zase nesmíte nechat přerůst přes hlavu, dostane-li se situace na mez únosnosti,“ vysvětluje mi, zatímco míříme do Přeštické ulice, kde jsou často problémy s bezdomovci. Prohlížíme dětské hřiště, kde se lidé bez domova opíjejí před zraky maminek a dětí, často si tu i aplikují drogy. Procházíme nejen hřiště, ale i okolí. Nikde nikdo, a tak hlídka jen posbírá několik odhozených stříkaček a jedeme dál. Využívám chvilky a ptám se vedle sedící mluvčí MP Jany Pužmanové, kolik je aktuálně strážníků v ulicích.
„Je všední den večer, takže v terénu jsou jich víc než tři desítky, v exponované dny to bývá i více. Celkem máme 252 strážníků včetně čekatelů, z toho 205 v aktivní službě,“ vyjmenovává s tím, že noví strážníci se ale stále hledají, podrobnosti najdou zájemci na webu MP. Přerušuje nás další z mnoha hlášení operačního, a tak se řeč stáčí i na toto téma.
„Operační oddělení je stěžejní pracoviště městské policie. Slouží tam velmi zkušení kolegové. Ti nejenže přijímají spoustu hovorů a stížností, ale jsou propojeni i se státní policií, Plzeňskými městskými dopravními podniky a podobně. Není to jen o tom, že vysílají hlídky do terénu, ale řeší i lustrace osob a vozidel, na starost mají společně s Policí ČR i městský kamerový systém, přijímají signály z tísňové linky seniorů, pultu centrální ochrany, kde máme napojenu zhruba stovku objektů, a mnohé další,“ vysvětluje Pužmanová a dodává, že jen vloni přijali operační v Plzni neuvěřitelných 33 tisíc oznámení.
Krádež sýra i špatně zaparkované auto
Jedeme zkontrolovat autobusové nádraží, cestou ale na Americké ulici vidíme octavii stojící na „varovkách“ na zastávce MHD. Majitel nikde. Sotva se ale postavíme za vůz a zapneme majáky, přibíhá. Vysvětluje, že byl v kanceláři. Dostává pokutu 200 korun. Vyrážíme, ale než dojedeme na autobusák, přichází hlášení – v Lidlu dopadli zloděje. Otáčíme a míříme tam. Muž, ročník 1995, ukradl sýr za 17 korun. Sice v posledních třech letech nebyl za krádeže soudně trestán, ale zdaleka to nebylo poprvé, co vztáhl ruku po cizím, a tak vše končí pokutou, na místě ovšem nezaplacenou.
Z Lidlu míříme zkontrolovat nádraží Plzeň-předměstí. Parta mladých, když nás vidí parkovat, z místa okamžitě zmizí. Uvnitř je ale klid. Sotva sedneme do auta, přichází hlášení – napadení v Zábělské ulici. Zapínáme majáky a míříme na místo, coby podpora hlídky z Doubravky. Ta už je na místě. Přichází k nám spoře oblečený muž. „Je to 20 let, co jsem z kriminálu. Já konflikty nevyvolávám. Ale napadli mě muž a žena. Ubránil jsem se a vás jsem volal jen proto, kdyby mě chtěli zase napadnout. A kdybyste je viděli, tak abyste jim řekli, ať už se ke mně nevrací,“ říká nám s tím, že nic oznamovat nechce.
Máme za sebou více než tři hodiny služby, během nichž nebyla ani chvilka na oddech. Já se loučím, hlídka ale ví, že do půlnoci bude mít ještě plné ruce práce. Pak už se situace nejspíše zklidní, když je všední den, ale když se něco stane, bude to nejspíše něco vážného.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
