Muž, který se svou družkou, která v jeho firmě i pracovala, bydlel v okrese Mělník, podnikal v centru Prahy. Předmětem jeho zájmu byly koberce.

Ačkoli předseda senátu Jiří Wažik vyhradil na projednávání kauzy úterý i středu, verdikt byl na světě za půl dne. Obžalovaná u soudu vystoupila s prohlášením viny, což znamená, že odpadá dokazování. Kývla na to, že je pravda, co se píše v obžalobě. Výrok o trestu, který zahrnuje i rozhodnutí o odškodnění pozůstalých v částce 160 tisíc korun a nařízení protidrogové léčby v ambulantní formě, není pravomocný. Státní zástupce podal na místě odvolání – kauzu tak ještě bude posuzovat Vrchní soud v Praze.

Vladislava Marschallová, exporadkyně hejtmana Jana Schillera, s advokátem Petrem Vališem.
Že o ní Zetek nevěděl? Marschallové dal 130 tisíc měsíčně on sám, padlo u soudu

Verdikt, který leckoho může překvapit, souvisí s tím, že obviněná nebyla obžalována a souzena pro zločin vraždy, jak by asi leckdo předpokládal, ale pro opilství. K tomu trestní zákoník uvádí: „Kdo se požitím nebo aplikací návykové látky přivede, byť i z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí činu jinak trestného, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let; dopustí-li se však činu jinak trestného, na který zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán tímto trestem mírnějším.

Kvůli drogám viděla další "bytosti"

Právě nepříčetnost, konkrétně toxická psychóza související s vdechnutím většího množství kokainu, hraje v tomto příběhu hlavní roli. Přičemž pro ženu, která pod vlivem drog zabíjela, nešlo o nahodilé setkání s návykovými látkami: koketovala s nimi dlouhodobě. Jak ji to poznamenalo, naznačují například slova o přítomnosti jakýchsi „nehmotných bytostí“ na místě činu – jejichž existencí si však souzená žena není jistá.

Co naopak tvrdí s jistotou, je, že „nóbl drogu“ dostávala právě od zesnulého partnera, jenž k ní prý rovněž jevil náklonnost. Dokonce trvá na tom, že i když kokain odmítala, poslušnost konzumentky byla vynucována nejen psychickým trýzněním a odmítáním kontaktu s rodinou, ale i bitím. Páskem. Přesto tvrdí, že zesnulého partnera milovala – a vlastně miluje dodnes.

Soudce Wažik připustil, že to byl právě poškozený, kdo obžalovanou k drogám přivedl – a projevilo se i to, že v jeho společnosti byla nepřetržitě: jak ve společné domácnosti, tak v práci. A ano: jejím světem byly zákazy včetně omezování kontaktu s okolím.