Incident se odehrál letos 24. března v podvečerních hodinách v ulici 5. května v Blovicích. „Po předchozí slovní a fyzické rozepři mezi ním, Václavem Š. , Lukášem B. a Jiřím N., s vědomím, že může způsobit smrt, vzhledem k tomu, na jakou část těla útok vedl a s jakou razancí jej vedl, bodl svým zavíracím nožem Lukáše B. do pravé poloviny hrudníku. Způsobil mu tak zranění spočívající v bodné ráně přední stěny hrudní mezi II. a III žebrem s poraněním horního laloku pravé plíce,“ uvedl v obžalobě státní zástupce Jiří Richtr s tím, že toto zranění poškozeného bezprostředně ohrožovalo na životě a vyžádalo si operaci a hospitalizaci ve Fakultní nemocnici Plzeň.
Pelc, který má v rejstříku trestů devatenáct záznamů, u soudu přiznal, že Lukáše B. bodl, ale tvrdil, že vše bylo jinak, než stojí v obžalobě. V osudný večer dle svých slov popíjel se svým příbuzným Václavem Š., a to prý výrazně. Na ulici pak potkali Jiřího N., s nímž měl Václav Š. problémy a který je podle obžalovaného narkoman, prodávající drogy. Toho doprovázel Lukáš B. Pelc tvrdil, že Jiří N. vytáhl zalamovací nůž na koberce, kterým zranil jeho na ruce a především Václava Š., jehož řízl do břicha.
Bránil jsem sebe a kamaráda, tvrdil
Pak na něj dle jeho slov zaútočil Lukáš B., který mu chtěl rozbít hlavu kamenem. „Vytáhl jsem nůž, který mám na svačiny, a řekl, že by to stačilo. Couval jsem před ním, on se pořád snažil dostat ke mně. Pak mi zaútočil na hlavu. V tu chvíli jsem ho instinktivně bodl. Nebyl to úmysl, byl to pud sebezáchovy,“ nabídl svoji verzi Pelc, který přiznal, že pak odešel domů a o ostatní se nezajímal.
Ostatní tři hlavní aktéři konfliktu přidali při výsleších svoje verze, každý trochu jinou. Václav Š. tvrdil, že on a Pelc byli napadeni a jen se bránili. Útok nožem dle svých slov vůbec neviděl.
Lukáš B. naopak tvrdil, že Pelc s Václavem Š. napadli Jiřího N. a když ho bili a kopali do něj, tak se ho zastal. „Přiběhl jsem tam, začal je mlátit a oni na to neměli. Pelc mě ale oběhl a nakrmil nožem. Ze začátku jsem ani nevěděl, že mě bodl, cítil jsem jen teplo,“ uvedl Lukáš B., který dle svých slov má trvale poškozené plíce a do práce, kde měl slušný příjem, se už nikdy nevrátí. „Budu mít invalidní důchod,“ posteskl si Lukáš B., který stejně jako obžalovaný má na svém kontě devatenáct soudních trestů. Jiří N. prohlásil, že útok na svého kamaráda neviděl, neboť z místa utekl. Sám potřeboval záchranku, protože po konfliktu s Pelcem měl na zádech ránu od nože, a tak mu volali také záchranku.
Vyslýcháni byli i tři soudní znalci, lékaři. Petr Hrubý potvrdil, že zranění poškozeného bezprostředně ohrožovalo na životě. Psychiatrička Eva Navrátilová a psycholožka Václava Tylová se pak vyjadřovaly k obžalovanému. Podle Navrátilové byl schopen rozpoznat nebezpečnost svého jednání a byl schopen se ovládat. Dodala, že pro společnost představuje určité riziko, ale žádné ochranné opatření není nutné. Podle Tylové je Pelc člověk s patologicky strukturovanou osobností, má oslabenou sebekontrolu. „Není osobou primárně agresivní, ale je emočně nestabilní, impulsivní a disociální,“ uvedla Tylová.
Senát v čele se soudcem Janem Špetou poslal Pelce za pokus vraždy a výtržnictví na třináct let do věznice se zvýšenou ostrahou a státu propadl nůž, kterým útočil. „Obhajoba obžalovaného, že se pouze bránil, byla vyvrácena provedenými důkazy. Přihlédli jsme i k tomu, že už v minulosti útočil několikrát se zbraní proti osobě,“ vysvětlil soudce Špeta.
Verdikt není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu pro odvolání.
