Jak časté jsou v Česku případy únosu dětí cizím člověkem?
V České republice je vyhlášeno v pátrání jako osoba pohřešovaná přibližně dva tisíce dětí ročně. Zpravidla jsou to ale děti, které utíkají z domu, případně z nějaké pěstounské výchovy. Jsou to dobrovolné útěky dětí z rodinného zázemí. Nejsou to únosy. Ty se naštěstí České republice vyhýbají. Je jich tu opravdu minimum. Zpravidla můžeme mluvit o rodičovských únosech, kde to ale zase nenaplňuje dikci trestného činu únosu v českém trestním řádu. Bývají to smíšená manželství, kdy jeden z rodičů je cizinec a proti vůli toho druhého rodiče odveze dítě někam do zahraničí. Pak nastává dlouhá tahanice, která je nepříjemná pro všechny zúčastněné.

Silnice u Hrušovan na Chomutovsku, kde tehdy jedenáctiletá oběť únosu žádala kolemjdoucí o pomoc.
Zakryl jí pusu, odtáhl do auta a zavřel v dřevěné bedně. Dívka popsala svůj únos

Takže opravdové únosy dětí jsou v České republice ojedinělé.
Ano, těch případů je opravdu minimum a objevují se nanejvýš jednou za několik let. Kupodivu je to problematika spíše západních zemí. Nizozemsko nebo Velká Británie s tím mají dnes velké problémy. V poslední době byly dva případy ve Francii, kdy děti byly zneužity.

Čím si to zdůvodňujete?
Vysvětluji si to tím, že i policie v České republice dobře zvládá svou preventivní činnost. Je to například institut dítě v ohrožení, kdy veřejnost prostřednictvím médií informujeme širokou veřejnost o dítěti, které by se mohlo stát obětí únosu nebo které je v ohrožení. I to mnohdy odrazuje pachatele, kteří takto smýšlí. Mají z toho strach. Když někde vezmete cizí dítě, není to jednoduché a je tu riziko, že vás někdo uvidí. Dnes jsou všude kamerové systémy, takže je tu velké riziko odhalení. To odrazuje potenciální pachatele a západní země to ještě nemají zavedeny.

Špičkový kriminalista Jan Rybár. Je vedoucí odboru pátrání Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR.
Pohřešované děti? Únosy i tragické konce jsou ojedinělé, říká šéf pátračky

Spolupracujete při pátrání s policisty z ostatních zemí?
Policie České republiky je součástí pracovní skupiny pro vymáhání práva u Rady Evropy, která sdružuje všechny policisty, kteří se podílejí na pátrání po pohřešovaných dětech a osobách všeobecně. Vídáme se minimálně jednou ročně na mezinárodní konferenci. Poslední proběhla letos v říjnu ve Slovinsku, které je předsednickou zemí této skupiny a tam si sdělujeme nové případy z praxe, které dnes hýbou světem. Proto vím, že je to dnes problematika západních zemí.

Říkáte, že se u nás jedná o jeden únos za několik let. V kolika případech se vám nepodaří pachatele a oběť únosu vypátrat?
V České republice nejsou děti, které byly uneseny a nepodařilo se je vypátrat. Jsou děti, které jsou v pátrání a nebyly s odstupem let vypátrány. Únos je jednou z variant, ale nepotvrdilo se, že bychom mohli říct, že se stalo obětí únosu. Příklad může být Honzík Nejedlý, což je případ z 90. let. Únos může být jednou z variant a dodneška nemáme ani dítě ani pachatele. Neříkám však, že se stal obětí únosu. Při pátrání vždy prověřujete určité varianty, co se mohlo stát.

Dlouhodobě pohřešované děti v české databázi:

Kolik takových dětí je, které se nepodařilo vypátrat?
Jsou to jednotky. U nás navíc zůstávají v systému. Někdy v roce 2010 spadl chlapeček do rozbouřené řeky. Svědci viděli, že tam spadl, ale nám se nepodařilo nic vypátrat, takže zůstane v pátrací databázi. Je to i pro následující generace. Když se někde najdou kosterní pozůstatky, tak se porovnáváním zjistí, že to je třeba on. Jsou to případy dětí, které byly zavlečeny do zahraničí, zůstávají ale v databázi. Z rozhodnutí soudu mají být v České republice, ale nejsou tu, tak jsou stále v pátrací databázi. Nejsou to děti, které by ale nebyly vypátrány.

Existuje nějaká prevence před takovými únosy?
Kolegové z odboru prevence, které je na každém krajském ředitelství chodí mezi děti do škol a apelují na zdravý selský rozum. To znamená nebavte se s cizími lidmi, buďte všímaví ke svému okolí. Rodiče by měli vědět, s kým se jejich děti stýkají, s kým komunikují na sociálních sítích. I kontakt na sociální síti se chce realizovat fyzicky.

Pachatelé nejhoršího únosu dětí v amerických dějinách v době zadržení. Fred Woods je vlevo.
Unesl a zaživa pohřbil 26 dětí. Aktéra největšího únosu v USA nyní propustí

Odvlečení dítěte do zahraničí jedním z rodičů ale nejsou složité případy.
Jsou lidsky nepříjemné. Je tam nějaké rozvodové řízení, rozhodnutí soudu a jeden z rodičů to neakceptuje. Mnohdy víme, kde jsou, jenže vztahy mezi Českou republikou a dotyčnou zemí nejsou na takové úrovni, aby došlo k výměně. Taky se nám stává, že nevíme. Odjel domů, jsou záznamy na hraničních přechodech nebo u leteckých společností, ale nevíme.

Jak dlouho jsou hledané osoby v pátrací databázi?
Aktivní jsou po dobu dvaceti let. Pak přecházejí do archivu. Ale i ten archiv je dostupný. Když policista lustruje osobu, dostává se i do archivu. Akorát to není v pátrací databázi. V tom archivu pak zůstávají do sta let věku. Je to proto, abychom mohli porovnat a dohledat případné nallezené kosterní pozůstatky.