Několik měsíců, detailně a velkou pečlivostí se 24letý student historie připravoval na otřesný čin, kterým před loňskými Vánoci šokoval šokoval v předvánočním čase nejen své spolužáky a pedagogy.

Ve čtvrtek 21. prosince si do hlavní budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v centru Prahy přinesl několik střelných zbraní – a později začal pálit na studující i pedagogy. Čtrnáct lidí zemřelo, dalších 25 utrpělo zranění. Prý nenáviděl společnost a chtěl se mstít; konkrétní zdůvodnění svého počínání a zacílení útoku na konkrétní místa ale vrah zřejmě nezanedbal.

O zjištěních z vyšetřování tohoto případu hovoří ve čtvrtek 20. června zástupci policie i státního zastupitelství s poslanci z bezpečnostního výboru sněmovny. S tím, že byli zproštěni mlčenlivosti, takže je možné probírat i detaily z trestního spisu.

Na policii, za niž se ujal slova policejní prezident Martin Vondrášek s tím, že řadu informací kolujících ve veřejném prostoru je třeba uvést „na pravou míru“, mají poslanci řadu otázek. Opoziční hnutí ANO nadále trvá na svém dřívějším požadavku na ustavení vyšetřovací komise.

Ze zasedání sněmovního bezpečnostního výboru:

  • Podle státní zástupkyně nebude vyšetřování vyšetřování střelby na fakultě pravomocně ukončené nejspíše ještě několik měsíců.
  • Policie před událostí neměla informaci o tom, že by střelec chtěl vraždit. Informace měla pouze o sebevraždě.
  • Policejní prezident Martin Vondrášek na zasedání sněmovního bezpečnostního výboru uvedl, že komunikace s fakultou nebyla ideální.
  • Střelec se podle žalobkyně cítil odstrčený a neužitečný.
  • Po události v Hostouni bylo po střelci vyhlášeno pátrání a policisté zjistili, že míří do Prahy. Následně odhalili, že legálně drží větší množství zbraní. Jedna byla i typově stejná jako ta, která byla použita k dvojnásobné vraždě v Klánovickém lese.
  • Při pátrání byli policisté v 13:20 posláni do budovy fakulty na Palachovo náměstí, aby zjistili prvotní šetření. Ve 13:34 vstoupil střelec na fakultu, minutu poté policisté, kteří prošli pouze dolní část budovy.
  • Zaměstnankyně poslala policisty do Celetné ulice, kde měl mít v tu dobu výuku. „Je pro nás opravdu frustrující, že jsme ho měli kousek,“ řekl ředitel pražské krajské policie Petr Matějček s tím, že „standardní postup policie je jít po horké stopě“.
  • Podle znaleckého posudku nic nenasvědčuje tomu, že byl pachatel obětí násilí. Byl jím ale fascinován.

Prostě se pachatel rozhodl

Státní zástupkyně Jana Murínová mimo jiné poslancům tlumočila závěry znalců, podle nichž střelec netrpěl psychickou chorobou, kterou by bylo možno léčit a která by měla vliv na jeho jednání. To, čeho se dopustil, vzešlo z jeho osobnosti a životní situace. „Cítil se odstrčen, lidmi nepřijímaný, neužitečný,“ konstatovala s tím, že motivací jeho jednání byly pocity křivdy provázené záští a nenávistí.

Nadaný student měl problémy v kontaktech s okolím i v sociálních vazbách v rodině, plyne ze slov státní zástupkyně. Bod zlomu v jeho smýšlení podle znalkyně představoval přelom let 2022 a 2023, kdy se začal vnitřně radikalizovat. Sám; bez přispění dalších osob.

Pietní místo u budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. | Video: Deník/Radek Cihla

„Reagoval na svoji životní realitu,“ konstatovala Murínová. S tím, že jeho jednání, k němuž se definitivně rozhodl v listopadu, vzešlo z jeho rozhodnutí; nejednal pod vlivem psychózy nebo bludů.

Zveřejnit detaily není žádoucí

Státní zástupkyně Murínová netají, že byť „pachatele nemáme“, a tudíž se ho nelze ptát ani ho nechat vyšetřovat psychiatrem, trestní spis obsahuje v rámci znaleckých zjištění řadu dalších detailů. Poškození se tam s nimi mají možnost seznámit.

Veřejně prezentovat více podrobností však podle žalobkyně není žádoucí. Jednak s ohledem na to, že ještě bude přezkoumávat podané stížnosti, především ale z toho důvodu, že je na místě brát ohled na citlivé informace týkající se rodiny.

„V níž podle znalců zřejmě došlo k selhání,“ konstatovala státní zástupkyně. Do třetice, ale možná úplně v první řadě, je co nejméně informací o pachateli žádoucí proto, aby se zabránilo glorifikaci jeho osoby i jeho činu. Podle Murínové je třeba zabránit tomu, aby se jím někdo nechal inspirovat k podobně hrůznému řádění – s tím, že on třeba dokáže něco víc…

Státní zástupkyně také naznačila, že kamarádka, z jejíhož oznámení vzešel první podnět k pátrání, o dotyčném zřejmě věděla nejvíc: rozhodně více nežli nejbližší příbuzní. Problém byl prý ten, že on žil sám; v okruhu svých představ.

„Neměl kamarády, partnerku nebo někoho, kdo by korigoval jeho jednání,“ vysvětlila, že mu nikdo skutek nerozmlouval, protože své úmysly nikomu nesvěřil. I kamarádce v SMS zprávě pouze naznačil, že se „někam chystá“ a že „uvidí“ (což ona vnímala jako avizovanou sebevraždu). „Byl evidentně osamělý, přestože rodina navenek působila jako funkční,“ uvedla Murínová.

Že budoucí vrah důsledně tajil své myšlenky a nikomu se nesvěřoval, má potvrzovat svědectví, podle něhož se otec, pozdější oběť vraždy, chlubil tím, jakého má inteligentního kluka: studuje a k tomu pracuje, když chodí na brigády.

Punkový svět vražd a tvrdého porna

Vpodvečer Murínová nechala nahlédnout do širšího vnitřního světa mrtvého střelce. Připomněla závěry psycholožky, podle níž se jednalo o schizoidní osobnost charakterizovanou odtažitostí, emoční plochostí, neschopností vyjadřovat city, lhostejností k chvále i kritice (byť znalkyně konstatovala skrytou touhu po uznání).

V to vše, stejně jako v pocity nepochopení i životní prázdnoty a vtahování se do sebe, však nevyústila dřívější traumatická zkušenost s násilím, jak se podle poznatků ze zahraničí u pachatelů podobného zrna často stává. V jeho případě kriminalisté nezjistili, že by se stal obětí násilného činu – nebo byl třeba v dětství doma týrán. Nenašli sebemenší náznak ani svědectví, které by ukazovaly tímto směrem.

Zjistilo se něco jiného: násilí, a to ve stupňující se intenzitě, si nesl v sobe samém. Prozradila to především analýza jeho počítače a mobilu. Jejich obsah ukázal, že byl fascinován násilím, sledoval bizarní porno a vyhledával bizarní představy.

Rozloučení s pietním ohněm na Palachově náměstí | Video: Deník/Radek Cihla

Jeho uzavřený svět, ze kterého sebemenší náznak nezahlédl nikdo z rodiny ani z okruhu spolužáků, přibližuje elektronická stopa vroubená „alarmujícími“ fotografiemi i videonahrávkami. Obrázky přibližujícími „tvrdé násilí“ a masové vraždy. Tento vnitřní svět byl podle slov státní zástupkyně stále více spojen se sledováním drsného porna, dalších projevů násilí – a také s fascinací zahraničními kapelami z oblasti tvrdého punku.

Neznamená to ale, že by si pachatel neuvědomoval, co dělá. Věděl to zcela přesně. Jeho útoky byly promyšlené, plánované; prostě se realizoval způsobem sobě vlastním: násilím. Plody deformované osobnosti ale dovedl skrývat. Co chystá, nedal na sobě znát. Nic varujícího neodhalili ani psychologové a psychiatři, s nimiž byl dříve v kontaktu (což zamlčel své praktické lékařce). Zmiňoval se, jak podotkla žalobkyně, pouze o sebevražedných myšlenkách – které pak transformoval do myšlenky vražedné.

Poškození chtějí víc odpovědí

Případ šokující střelby kriminalisté uzavřeli takzvaným odložením, protože není koho stíhat. Pachatel, který neměl komplice, spáchal na střeše budovy fakulty sebevraždu. Včetně sebe vzal životy celkem 18 lidem.

Před odjezdem do Prahy zavraždil doma v Hostouni na Kladensku otce – a o šest dní dříve také střílel v Klánovickém lese. Jako oběti si tam náhodně vybral muže s kočárkem a jeho miminko. Proti odložení věci podali poškození stížnosti – a to včetně Univerzity Karlovy. Požadují došetření všech okolností případu, objasnění souvislostí a vyjasnění nejasností.

Otazníků zůstává celá řada. Co bylo například bezprostřední pohnutkou k plánování hromadného vraždění a k výběru konkrétního místa činu? O běžném provozu budovy i konání mimořádných akcí v předvánočním období totiž vrah nashromáždil velmi detailní informace – a čtvrté patro měl zmapováno skutečně velice podrobně.

Zásadní otazníky se však točí kolem času 13:23. Tehdy vešel hlavním vchodem do budovy fakulty, jak prozrazují záznamy z bezpečnostních kamer. Nikdo si jeho příchodu nevšiml – mezi ostatními procházejícímu studenty nevyčníval a ničím na sebe neupozornil – a dotyčný nebyl nápadný ani kufrem plným zbraní. Studenti tehdy odjížděli domů na Vánoce, často přímo z výuky, takže obtěžkáni zavazadly přicházeli do školy běžně.

Pietní průvod a objetí fildy. | Video: Deník/Eliška Stodolová

Do školy vstoupil jen pár minut před tím, kdy dorazily policejní hlídky, jež po něm pátraly. Policisté se na něj ptali vrátných a oslovili i další zaměstnance včetně pedagogů, jež potkali (a ti se jich ptali na důvod přítomnosti v budově, nabízejíce případnou pomoc a kontakt s vedením fakulty), nahlédli do některých prostor v přízemí a prvním patře – do čtvrtého podlaží už ale nedošli. On se tam ukrýval na toaletách. Právě poměry ve čtvrtém patře, kde pak střílel, měl zmapovány do všech detailů.

O půl druhé hodiny později vyšel, aby před 15. hodinou začal rozsévat smrt. To už ale policisté byli dávno pryč. Mířili do budovy v Celetné ulici, která byla evakuována v reakci na zjištění, že podle rozvrhu hodin by tam hledaný muž měl být na přednášce.

Právě k činnosti policistů a jejich úkolům v hlavní budově, ale i komunikaci s vedením školy mají poslanci řadu otázek. Stejně jako k poučením vzešlých z nynějších zjištění o vývoji situace. Pravdou totiž je, že hodnotit věc včetně postupu policie při zpětném pohledu je něco zcela jiného než operativně reagovat na postupně přicházející informace.

Hlavní otázky kolem tragické střelby

  • Otázky médií a veřejnosti zejména vzbudilo, zda policisté mohli mít již před útokem informace o tom, že je student nebezpečný.
  • Rozpoutala se také debata o nastavení pravidel při získávání střelných zbraní, kterých si mladík v relativně krátké době zaregistroval osm.
  • Vnitřní policejní kontrola dospěla v lednu k závěru, že policisté při samotném zásahu i při předchozím pátrání po podezřelém postupovali správně. Lepší měla být ale krizová komunikace se zástupci školy.

Zdroj: ČTK

Hodnocení postupu policistů už uzavřela i Generální inspekce bezpečnostních sborů; se závěrem, že nikdo z policistů neporušil zákon. V pořádku – alespoň z pohledu paragrafů – byly i masivní nákupy zbraní pozdějším vrahem. Podle dostupných informací se pouze řeší lékařské potvrzení k žádosti pozdějšího střelce o zbrojní průkaz, při jehož vydání neměla praktické lékařka k dispozici informaci, že dotyčný kvůli sebevražedným tendencím vyhledal psychologickou i psychiatrickou pomoc. To nyní vyhodnocují orgány České lékařské komory.

V rámci jednání bezpečnostního výboru také zaznělo, že pražští kriminalisté v souvislosti s pátráním po studentovi z Hostouně prověřovali jeho dvojí vazbu v metropoli: jednak filozofickou fakultu, jednat střelnice v Praze 9, kam poslední dobou jezdil střílet. Uvedl to vedoucí pražského „oddělení vražd“ Aleš Strach s tím, že tuhle informaci jeho tým získal od středočeských kolegů.

Proč policisté opustili budovu?

Polemiku kolem zásahu policie na fakultě zahájil poslanec Jiří Mašek (ANO) voláním po vyvození personální odpovědnosti ministra vnitra, policejního prezidenta či ředitele pražské policie.

Podle něj bylo na místě nabídnout informace dříve – a případně s omluvou, pokud se ukáže pochybení. Poslanec odkázal za rezervy v komunikaci mezi středočeským a pražským dispečinkem i na to, že pokud byly do akce už před střelbou nasazeny dvě stovky policistů, podle jeho mínění mohl ten, kdo operaci velel, najít mezi nimi někoho, kdo by dostal za úkol projít celou hlavní budou fakulty na Palachově náměstí.

Pieta u Karolina. | Video: Deník/Eliška Stodolová

Má za to, že se sice mohla strhnout přestřelka – prý ale určitě s mírnějšími následky než za situace, kdy pachatel chodil deset minut po budově a zabíjel. Mašek soudí, že k dispozici byl jak dostatek sil a prostředků, tak i času.

Ředitel pražské policie Petr Matějček nicméně upozornil, že bylo třeba zajišťovat také centrum Prahy včetně Staroměstského náměstí či Pařížské ulice a také příjezdové trasy na zájmová místa (fakulta a střelnice v Praze 9). Zdůraznil, že posláním hlídek vyslaných do hlavní budovy „fildy“ na Palachově náměstí bylo prvotní šetření – nikoli eliminace podezřelého ani evakuace budovy.

Úkolem bylo zjistit základní informace: „Jestli tam vůbec studuje, jestli ho tam někdo viděl.“ Na místě policisté zjistili, že třída, kterou dotyčný navštěvuje, je prázdná – a studenti se mají účastnit přednášky v konkrétní učebně na adrese Celetné 20. Začínající zanedlouho, za deset minut: od 14.00. Všechny dostupné síly, včetně policistů přítomných v hlavní budově na Palachově náměstí, proto byly poslány tam. „Jeli jsme za horkou stopou,“ vysvětlil Matějček.

Fotogalerie: Dočasný pomník před budovou filozofické fakulty

Poslanec Radek Koten (SPD) má však pochybnosti: opravdu si policie, která už věděla, že hledá podezřelého z vraždy otce v Hostouni, myslela, že ho najde na vysokoškolské přednášce? Ředitel Matějček připomněl dostupné informace. Ve 12.42 přišlo upozornění od kamarádky, že dotyčný jede do Prahy spáchat sebevraždu. Pak policisté hovořili s matkou, která uvedla, že syn má v Praze výuku – a měl tam odjet.

Na opakovanou Kotenovu otázku Matějček uvedl, že policisté se drželi poznatků od matky, „že jede na výuku“ – museli ale počítat s tím, že by mohl být v posluchárně i kdekoli jinde v Praze. Matějček poznamenal, že „výuku tam měl“ (v Celetné), dorazil tam mohl – a policisté v té chvíli neměli poznatek, že jde o pachatele, který odjel do Prahy „masově vraždit“.

Viník je jediný: mrtvý pachatel

Policejní prezident Vondrášek reagoval na výtky chválou policistů, kteří podle něj postupovali logicky správně, nedopustili se hrubé nedbalosti, rychlým zásahem zachránili množství životů a další životy zachránili díky poskytování první pomoci. „Jestli hledáte viníka, dovolím si tvrdit, že je jen jeden – a to je pachatel,“ konstatoval Vondrášek.

Také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) od počátku oceňuje zásah s velkou míru profesionality – a trvá na tom dodnes. Ujišťuje rovněž, že jeho resort intenzivně pracuje na zavádění systémových směn a zlepšování ochrany měkkých cílů. Podle ministrových slov se pro podobné případy řeší kroky směřující ke zlepšení postupů, zkvalitnění prevenci i eliminaci škod.