Dvanáct fotografií aktuálně figuruje v policejním seznamu hledaných s bydlištěm v okrese Rychnov nad Kněžnou, čtyři z nich patří jedinému muži - Ludvíkovi Suchému alias Jamesi Mc Claudovi, za něhož se také vydával. A ze všech je tu také nejdéle, uplynulou neděli 17. července, právě v den jeho 56. narozenin, to bylo už 22 let, co po něm bylo vyhlášeno pátrání. Obézní postava, hnědočerné vlnité vlasy, hnědé oči, výška 170 až 174 centimetrů - tak vypadá policejní popis muže, po němž jako by se slehla zem.

Sériový vrah Svatoslav Štěpánek.
Sériový vrah Štěpánek je v Roudnici pořád známou firmou, říká studentka dějin

"Co jsem ho znal, byl to spíš takový rachitický typ, věčně chodil s pouzdrem na housle, byl to vystudovaný konzervatorista. Ta papula je jiná, ale to je docela přirozená záležitost, jak lidé stárnou, mění se. Když jsem ho znal, bylo mu 23 let, podle těch očí, měl je takové pichlavé, bych však řekl, že to on je," říká při pohledu na fotografii hledaného Ludvíka Suchého Rostislav Zabloudil, bývalý předseda 326. organizace Svazarmu se sídlem v Brně.

Ten má na Ludvíka Suchého, s nimž se poprvé setkal před 33 lety, nemilé vzpomínky.

Nejdřív Bon Jovi, pak Marillion

Když Suchý zmizel poprvé, měl k tomu sakra dobrý důvod. Zabloudila navštívil 28. června 1989. Suchý byl prý chlapík nenápadného zevnějšku a představil se jako externí pracovník Krajského kulturního střediska Brno. "Nejdřív přišel s tím, že dokáže přivézt kapelu Bon Jovi," líčí Zabloudil.

V době normalizace, i když se už systém začal pomalu hroutit, by to byl téměř zázrak. Vzhledem k nejistému devizovému krytí honoráře se nedohodli. Nicméně Ludvík svazarmovce zaujal natolik, že mu dali zálohu 50 tisíc korun na vytipování a základní přípravu jiného evropského špičkového souboru. Už 11. července přišel tento mladý a jak se později ukázalo všeho schopný "zprostředkovatel" s nápadem přivézt do Brna na tři koncerty britskou rockovou kapelu Marillion - nápad za milion, dalo by se říct. Jenže byl to podfuk a Svazarm stál statisíce korun.

Kapela Marillion byla pojmem 80. let, styl její hudby bývá spojován s Genesis. Že přijede do Brna, muselo znít v létě 1989 senzačně.

Pavel Kubešem u plzeňského soudu.
Diplom, certifikát i peníze. Padělatel dodal cokoli, soudí ho i se zákazníky

"Dokázal být strašně uvěřitelný. Říkal, že to bude úžasná věc a že všechno zařídí. Měl jsem na něj výborné reference. Podařily se mu tenkrát nějaké akce v Brně. Měl jsem dokonce i vyjádření od odboru kultury města Brna, jak je dobrý. Tímto způsobem si získal důvěru," vypráví Zabloudil.

Vzpomíná také na to, jak za ním Suchý jezdil i na svazarmovský tábor. Marillion údajně měli vystoupit za "pouhých" 100 tisíc korun, kapela měla přijet koncertovat za symbolický honorář a bez aparatury, kterou jim měl dodat český partner Michal David. Ten měl za zapůjčení svého kvalitního aparátu kapele předskakovat ještě s Michalem Penkem a Magdou Malou. Ludvíkovi bylo přiznáno pět procent z každé prodané vstupenky a 30 tisíc korun jako záloha, k tomu dostal bianco dokumenty s razítkem organizace.

Promo akce se rozběhla naplno a reklama na koncert Marillion se objevila na řadě míst. Vstup byl za padesát korun.

Obrovský balón nad údolím

Pomalu to však začalo zavánět něčím nekalým. Suchý se vytasil s neočíslovanými vstupenkami s emblémem anglické vlajky bez souhlasu britské ambasády a oznámil vytištění většího počtu lístků, než bylo dohodnuto, a v jiné tiskárně než v té kontrolované Svazarmem. Odůvodnil to předpokladem vyššího zájmu o koncerty. Pochybnosti přitom panovaly i o technickém zajištění koncertu, který se měl odehrát na podzim za nízkých teplot v lišeňském údolí, tehdy pojmenovaném po Klementu Gottwaldovi. "Mám zajištěné západoněmecké klimatizační zařízení," tvrdil Suchý. A co když bude pršet? "Vypustíme nad údolí obrovský balón, jste přeci svazarmovci." V osm hodin bude ovšem hluboká tma, jak zabráníme lidem, aby do údolí neprocházeli načerno? "Okolní stráně přírodního amfiteátru oslníme tak silnými reflektory, že nikdo neprojde," argumentoval.

Na přelomu srpna a září roku 1989 vyplulo na povrch, že platby za vstupenky chodí místo na Svazarm Suchému. Byly zastaveny a promotérovi nakázáno, aby opustil své apartmá v hotelu, z něhož si udělal hlavní štáb. Ten poslechl, ale přesunul se pouze do jiného pokoje.

Penězi napěchované pouzdro od houslí

Suchý v září oznámil, že Marillion mění podmínky a že vystoupí, ale za tři miliony korun směnitelných za dolary. Svazarm chtěl z pochopitelných důvodů vycouvat. Suchý konsternoval své partnery oznámením, že je prodáno deset tisíc vstupenek. Svazarm se tedy rozhodl akci zrušit; k poslednímu dějství mělo dojít v pondělí 11. září. V inkriminovaný den Suchý zmizel. Prchl s penězi přes Bulharsko do Turecka. Následné vyšetřování stanovilo způsobenou škodu na 650 tisíc korun.

Bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček
Kauza Dozimetr: Policista měl pro členy skupiny lustrovat auta

"Ludvík Suchý s Marillion skutečně jednal, ale ti se mu vysmáli, že to je nesmysl," pokračuje Zabloudil. Tehdejší šéf 326. organizace Svazarmu se sídlem v Brně zmiňuje, jaké nemalé problémy jí to přineslo: "Lidem, kterým prodal vstupenky, jsme museli všechno vracet. Bylo to přes 600 tisíc korun. Tehdy to byly obrovské peníze. Při organizaci jsme měli takové vedlejší hospodářství. Dělali jsme výškové nátěry, čímž jsme vydělávali na tábory na děcka, a touto velkou akcí jsme si chtěli ještě polepšit. Nakonec jsme to museli splácet. A dlouho. Ludvík nám neřekl, že koncert nebude, ale když jsme viděli, že to začalo být špatné, oznámili jsme to kriminálce a požádali jsme je, aby mu zablokovali pas, měli jsme obavu, aby nezmizel. Než se tak ale stalo, utekl jim. Přifařil se k poutníkům, kteří táhli do Turecka. Ty peníze měl údajně napěchované v pouzdru od houslí, které vždycky nosil."

Suchý se na Moravě znovu objevil po amnestii Václava Havla v roce 1990. "Řada věcí, které jsem udělal, sice byla neseriózních, ale nebyly protiprávní, " prohlásil na jaře roku 1990. Rostislav Zabloudil však říká: "Když se vrátil, dokázal se otřepat. Dával na odiv, jak dokázal podvádět. A všichni byli ticho. Udělal několik dalších podvodů a zase zmizel."

Slávy se nakonec Suchý dočkal na stránkách knihy Josefa Veselského a Jiřího Floriana Podfuk za milión aneb Aféra Marillion, která vyšla v roce 1993.