Byl to případ, nad kterým sami policisté kroutili hlavou. Do jednoho automatu na bitcoiny se žena snažila vložit peníze. Moc jí to nešlo, protože s tím neměla zkušenosti. Všimli si toho kolemjdoucí, kteří rozpoznali, že by se mohlo jednat o typický případ, kdy lidé přicházejí o peníze. Proto se jí snažili přesvědčit, aby peníze do stroje nevkládala. Když to nepomohlo, zavolali policii.

Jak si podvodníci vybírají své oběti? I o tom jsme hovořili s expertem na kyberbezpečnost Markem Macháčkem:

Investiční podvody patří v současné době k těm nejčastějším. Lidé při nich zlodějům posílají nemalé částky. Ilustrační foto
Expert na kyberbezpečnost: Lidé mi nadávají, když se jim snažím zachránit peníze

„V tu dobu měla klientka na telefonu ještě podvodníka. Telefon si vzal jeden z policistů. Podvodník ale nezavěsil, naopak se snažil policii přesvědčit, že maří záchranu financí a že policie bude zodpovědná za škodu, kterou tím způsobí. Takhle jsou ti pachatelé drzí,“ přiblížil Ondřej Penc z odboru prevence Policie ČR. Peníze se ženě nakonec podařilo zachránit.

Jiní takové štěstí neměli. Banky loni zaznamenaly bezmála sedmdesát tisíc napadených klientů, kteří dohromady přišli o 1,35 miliardy korun. I přes tato čísla se podle ředitele útvaru digitalizace ČSOB Tomáše Stegury díky různým preventivním programům podařilo opatrnost lidí mírně zvýšit. Nepřicházejí o tak vysoké částky jako ještě předloni.

Jste v kyberprostoru v bezpečí? Do ankety se můžete zapojit ZDE.

Cílí víc na ženy

Zatímco v roce 2022 připadla na jednoho podvedeného průměrná částka více než 160 tisíc, ve druhém pololetí loňského roku to bylo necelých dvacet tisíc korun. „Nejčastějšími terči kyberpodvodníků jsou lidé ve věku 36 až 44 let. O něco častěji jsou oběťmi ženy, ale muži to kompenzují tím, že přicházejí o vyšší částky. Podařilo se nám zastavit víc než třináct milionů jednorázových transakcí, i když nejvyšší škoda se vyšplhala až na patnáct milionů korun,“ doplnil Stegura.

Samotní podvodníci už nezůstávají u jednoho typu útoku, ale různě je kombinují a jsou velmi přesvědčiví. „Bohužel se setkáváme s tím, že útočníci jsou opravdu zdatní v tom, jak klienty přesvědčit, že mají důvěřovat jim. Banky se tak potýkají s tím, že když narazí na útok a klienty aktivně oslovují, tak se dostávají do situace, kdy klient víc věří útočníkovi než bankéři,“ popsal Stegura.

To potvrdil i šéf bezpečnosti České spořitelny Josef Rech. Nejčastějšími útoky jsou v současné době investiční podvody, falešní bankéři a takzvané love scams, tedy milostné dopisy. „V tuto chvíli vyhrávají investiční podvody. Klient to dělá dobrovolně a obvykle, když mu voláme, tak nám vysvětluje, že platbu máme uvolnit a nemáme ji zadržovat. Chce to udělat. O několik týdnů později přichází prozření, ale peníze jsou už obvykle pryč. Už se nedají zachránit. První převod jde v rámci Evropské unie a pak to jde mimo Evropskou unii,“ upřesnil Rech.

Expert Komerční banky na kyberbezpečnost Marek Macháček doplnil, že v případě investičních podvodů jsou lidé schopni podvodníkům poslat nejen svoje veškeré životní úspory, ale často i firemní peníze, které spravují, nebo peníze rodinných příslušníků. „Když klient po několika dnech nebo týdnech zjistí, že se jedná o podvod, tak se obrátí proti mně, protože jsem ho prý nepřesvědčil, že se jedná o podvod. Někdy dokonce vyhrožují, že nás budou žalovat. Kolikrát je to absurdní situace,“ popsal vlastní zkušenost.

Zločincům pomůže umělá inteligence

Kyberzločinci jdou ale ještě dál. Na pomoc si přizvali i umělou inteligenci. Dokážou nejen věrně napodobit telefonní číslo instituce, za kterou se vydávají, ale s využitím umělé inteligence i hlas a podobu toho, za koho se vydávají. „Obáváme se, že umělá inteligence bude v budoucnu využívána, aby napodobovala hlas a obraz známých osobností. Taková slova může dostat do úst i bankéř, kterého klient zná,“ doplnil policista Penc.

NAPODOBENÍ AUTORIT. Kyberšmejdi používají k podvodům i změnu hlasu:

Každý telefonát je lepší považovat za podvod, radí experti. Ilustrační snímek
U telefonu... Podvodníci umí napodobit hlasy autorit. Důchodci jsou snadný terč

Ne všichni podvedení se na policii obrací. Zatímco banky v Česku zaznamenaly asi sedmdesát tisíc útoků, policie eviduje necelých dvacet tisíc trestných činů spáchaných v kyberprostoru. Toto číslo loni oproti předešlému roku stouplo asi o tisícovku. „Byť jsme ten nárůst očekávali, nebyl tak dramatický jako v roce 2022. Tehdy byl nárůst stoprocentní,“ poznamenal Penc.

Počet trestných činů v kyberprostoru tak tvoří takřka jedenáct procent všech trestných činů spáchaných v České republice a jejich podíl nadále roste. To podle Pence svědčí o jediném: pachatelé se postupně přesouvají do kyberprostoru, který je pro ně výhodnější, levnější a více anonymní. „Naše pátrání po nich je velmi složité, o čemž svědčí i objasněnost, která nám lehce poklesla na necelých čtrnáct procent. To jen dokládá to, jak je složité se v kyberprostoru pohybovat a vyšetřovat,“ dodal policista.

Jak nenaletět
Jako užitečný návod, jak rozpoznat podvodné útoky, může posloužit Kybertest.cz, který připravila Česká bankovní asociace. V něm si každý může vyzkoušet svou zdatnost v kybernetické bezpečnosti.