Podle obžaloby se učitelky neúměrně chovaly zvláště k dětem s fyzickým a mentálním handicapem. Jednalo se například o děti s Downovým syndromem či poruchou autistického spektra. Všechny tři učitelky měly na děti „neúměrně až hystericky křičet a zadávat jim úkoly, které nemohly splnit“.

„Při školní akci chlapce, který byl nepohyblivý na vozíčku, vyndala z vozíku, opřela ho o židli s tím, že pokud spadne, tak si to vypije,“ popsala v obžalobě údajné chování jedné z učitelek státní zástupkyně Iveta Přecechtělová. „Dále například hodila mikinu po nezletilém X, který byl na vozíku, a křičela na něho, ať se sám oblékne, přestože toho sám v důsledku svého onemocnění nebyl schopen,“ doplnila. Dále zmiňovala bití botami do kotníků, namáčení hlaviček do studené vody nebo nucení do jídla až do pozvracení. Výčet je ale delší.

Obžalované učitelky prostřednictvím svých obhájců sdělily, že se cítí být nevinné. Před soudem odmítly vypovídat, na což mají ze zákona nárok. Pouze jedna z nich poskytla stručné vyjádření k obžalobě.

„Za dobu celé své praxe jsem se nesetkala s takovýmto obviněním, 26 let pracuji jako speciální pedagog ve speciální třídě, denně jsem ve styku s rodiči, ti mají kdykoli možnost přijít, pokud se jim něco nelíbí, nebo se zeptat, když děti předáváme. Nepostřehla jsem nějaké problémy,“ uvedla obžalovaná V. S.

Děti trpí úzkostmi

Původně se kauza týkala jednoho poškozeného. Nově se rozšířila na devět dětí, které podle znalců trpí úzkostmi a dalšími následky. Jako zmocněnkyně za ně vystoupila známá česká advokátka a specialistka na rodinné a trestní právo Lucie Hrdá. Ta navrhla změnu právní kvalifikace z přečinu na zločin týrání svěřené osoby.

„Domnívám se, že jsou následky na životě poškozených zásadní a že se tato trestná činnost nedá odbýt jen nějakým přečinem,“ odůvodnila Hrdá. „U všech poškozených proběhl hluboký zásah do jejich osobnostních práv a fyzické integrity, který se projevil v jejich předškolním věku, kdy jsou zcela závislí na tom, jakým způsobem se k nim chovají dospělí, kteří se o ně mají starat. Byla porušena jejich bazální důvěra v dospělé. Tyto děti se dodnes bojí, mají traumata a problémy,“ upozornila.

Za rodiče také žádá náhradu škody za nemajetkovou újmu v rozsahu, která se pohybuje od 350 tisíc korun do zhruba půl milionu korun pro každého.

Rodiče poškozených dětí přišli v pondělí k soudu, ke slovu se ale zatím nedostali. Předsedkyně senátu Iva Dvořáková hlavní líčení odročila na únor, kdy budou slyšení svědci.