Obžalovaná trojice k podvodům zneužívala z počátku především lidi v Praze, odkud sami obžalovaní pochází. Později rozšířila svou působnost na téměř celou Českou republiku. „Oslovovali osoby bez domova, aby si založily účet u banky. Pak jim za příslibem peněz, nikterak velkých částek, předali pachatelům veškeré dispozice k takto zřízeným účtům. Obžalovaní tak mohli následně žádat přes internet o úvěry u nebankovních společností,“ popsal praktiky údajných podvodníků zástupce vedoucího děčínské hospodářské kriminálky Petr Plhal. Děčínští detektivové se případem zabývali proto, že na začátku bylo trestní oznámení na člověka, který měl mít trvalé bydliště v Děčíně, na ohlašovně.
Jeden z obžalovaných je kvůli podvodům ve vazbě, další ve výkonu trestu kvůli jiné trestné činnosti a jeden je vyšetřován na svobodě. „Hlavnímu pachateli a jednomu jeho pomocníkovi hrozí trest pět až deset let. Jeden z pomocníků je stíhán za nejméně závažnou trestnou činnost, ten je v sazbě jeden až pět let,“ doplnila státní zástupkyně Jana Jelenová.

Policie se případem začala zabývat poté, co se na ni před dvěma lety obrátila jedna nebankovní společnost. V tu chvíli vyšetřovatelé z děčínské hospodářské kriminálky netušili, jak velká pavučina je čeká. Z běžného případu začali díky tomu rozplétat velmi rozsáhlou síť úvěrových podvodů, která patří počtem podvodů k největším v České republice. Dohromady kriminalisté prověřili 563 žádostí o úvěry se škodou 13 milionů korun. Jen část přitom policii oznámili poškozené společnosti, drtivou většinu vyhledali při vyšetřování rozsáhlého případu policisté. Ve velké části se jednalo o trestné činy ve stadiu pokusu, přesto se podvodníkům podařilo vylákat na úvěrech a díky dalším podvodům téměř čtyři miliony korun. Zajistit se podařilo ale jen několik desítek tisíc korun, zbytek obžalovaní velmi rychle utratili.
Škoda se načítala poměrně pomalu. Obžalovaní totiž žádali o úvěry nebankovní společnosti, které zpravidla poskytují úvěry ve výši nanejvýš v desítkách tisíc korun. Vyšetřování komplikovalo také to, že hlavní pachatel stál v pozadí, znal jej velmi omezený počet lidí. Mezi obětmi z řad lidí bez domova téměř nikdo, ti byli totiž v kontaktu s takzvanými naháněči. Na druhou stranu si vedl velmi pečlivou evidenci, což policii částečně usnadnilo práci. „Hlavní pachatel se postupem času vyvíjel. Zpočátku nevěděl, jak dostat peníze z účtů jiným způsobem, než že musel požádat někoho dalšího, aby mu je vybral a doufat, že mu s nimi neuteče. Později pak ale objevil existenci virtuálních platebních karet a také to, že je možné založit účet, aniž byste k tomu danou osobu potřebovali. Dohromady jsme tak prověřovali 400 účtů,“ přibližuje vývoj ve fungování podvodníků vyšetřovatelka Eliška Srbová. Hlava celého podvodu tak využívala své zkušenosti z minula, dvakrát byl již totiž kvůli úvěrovým podvodům stíhán, v jednom případě již stojí před soudem.

Dohromady obžalovaní zneužili identitu 138 lidí. Mnohdy ji navíc pozměňovali, a tak z jednoho občanského průkazu byli schopni pomocí editoru fotografií vytvořit několik různých dokladů, na které následně žádali o úvěry. Zdaleka ne všechny oběti, které přišly o svou identitu, ji vydaly dobrovolně a za úplatu. „V některých případech lidem bez domova nebo žijícím na ubytovně byla nabídnuta možnost zaměstnání. Nejprve ale museli dát k dispozici své údaje a založit si účet. To udělali a marně čekali, že je někdo zaměstná. Z tohoto pohledu považuji jednání obžalovaných za závažnější,“ doplnila státní zástupkyně Jelenová.
Vyšetřování velmi rozsáhlého podvodu by mělo pomoci především nebankovním společnostem se v budoucnu podobným útokům co nejúčinněji vyhnout. „Obracely se na nás, co by mohly vylepšit, na co by si měly dát pozor, aby bylo co nejtěžší obejít jejich bezpečnostní opatření. Největším problémem těchto společností je, že nemají přístup do registru obyvatel. Tím nejsou schopné zjistit, že poskytují úvěr neexistující osobě,“ řekl vyšetřovatel Zdeněk Zajan s tím, že si podvodnické skupiny navzájem vyměňují zkušenosti.