Vytipované lokality jsou celkem čtyři, z toho dvě na Vysočině. Lidé z těchto míst proti výstavbě úložiště dlouho bojují – a uvalení vazby na ředitele SÚRAO Jana Prachaře je vlastně ani nepřekvapuje. „O metodách práce SÚRAO jsme měli velké pochybnosti již dlouhou dobu. Obvinění pouze potvrzuje, že se dotyční neštítí ničeho včetně korupčního jednání a manipulace zakázek za desítky až stovky milionů korun,“ myslí si Stanislav Maštalíř. Ten žije v Hodově na Třebíčsku, kde stát uvažuje o výstavbě úložiště zvaného Horka.

Jaderná elektrárna Temelín
Výběr se zúžil. Vláda schválila čtyři možné lokality pro jaderné uložiště

Podle Maštalíře by se měl schválit zákon o hlubinném úložišti. Ten by respektoval požadavky dotčených obcí a jejich obyvatel. „Jinak spory a konflikty neustanou,“ vysvětluje Maštalíř. A jde ještě dál. „Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo konečně opustit nesmyslný koncept hlubinného ukládání. Chce to začít investovat do výzkumu následného energetického využití vyhořelého jaderného paliva. Tím by se z veřejných rozpočtů ušetřilo mnoho financí,“ dodává.

Podobného názoru jako obyvatelé Horky jsou i lidé z lokality Hrádek. Tak stát pojmenoval druhé místo na Vysočině. Nachází se v okolí Dolní Cerekve na Jihlavsku. Mezi dotčené obce patří i Rohozná. „Nevím, zda v obvinění jde skutečně o hlubinné úložiště. Ale byli bychom rádi, aby se zlepšila komunikace ze strany SÚRAO. Ta se za ty čtyři ředitele, které jsme ve vedení SÚRAO zažili, vůbec nezměnila,“ podotýká starostka Rohozné Štěpánka Šteflová, která stejně jako Maštalíř volá po zmíněném zákonu o hlubinném úložišti.

„Francie to má mnohem propracovanější“

Šteflová naopak kvituje, že se dotčených obcí nedávno zastal Kraj Vysočina. Ani hejtman Vítězslav Schrek z Prachařova obvinění není nadšený. „Důvěryhodnosti to lidem ze SÚRAO rozhodně nepřidá,“ souhlasí a zároveň uvádí svou vlastní zkušenost z návštěvy Francie v minulém týdnu. Zde navštívil budoucí lokalitu pro ukládání francouzského jaderného odpadu.

„Mají to mnohem propracovanější. Úložiště připravují tak, aby se do něj později dalo vstoupit. Bude-li v budoucnu taková technologie, která odpad dokáže ještě nějak zpracovat, mohou ho využít i za desítky let. Další věc je daleko lepší komunikace. Podle mě se SÚRAO mělo soustředit pouze na technické záležitosti a komunikaci s dotčenými obcemi svěřit třeba nějaké agentuře,“ domnívá se Schrek.

Z víkendového jarního happeningu proti hlubinnému úložišti, Budišovsko.
Emoce kvůli úložišti radioaktivního odpadu. Lidé na Vysočině vidí rizika

V Radě SÚRAO zasedá i předseda spolku Energetické Třebíčsko Vítězslav Jonáš. „Obávám se, aby se kvůli kauze pana Prachaře výběr konečné lokality nezpomalil. Jsou s tím totiž spojené i další kroky, a my proto musíme pokračovat dál,“ vysvětluje Jonáš s tím, že o Prachařově obvinění také nemá informace. „Na další jednání jedu 24. června. Budu chtít, aby nám řekli, co se vlastně děje,“ doplňuje.

SÚRAO spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu. To vedením SÚRAO nyní pověřilo ministrova náměstka Tomáše Ehlera. „Nicméně musíme počkat, až zde bude nový ředitel. Ještě ale ani není vypsané výběrové řízení. Na činnost SÚRAO však vazba pana Prachaře nemá žádný vliv,“ ujišťuje mluvčí SÚRAO Martina Bílá.