Rozsudkem včera skončilo hlavní líčení s Anatolijem Kupněvičem, který na svou dvacetiletou expřítelkyni chrstl žíravinu a způsobil jí chemické popáleniny. Soud ho odsoudil za pokus o zvlášť závažné ublížení na zdraví k pěti letům za mřížemi a dále také úhradě škod zdravotní pojišťovně.

Způsob, jakým se pětačtyřicetiletý muž rozhodl „odpovědět" své bývalé přítelkyni na to, že se s ním rozešla, soudce označil za zvlášť devastující a zavrženíhodný. „Kdykoli se na sebe podívá do zrcadla, bude si muset připomínat, kdo jí to způsobil. Takové jednání nepatří do centrální Evropy. Tuto inspiraci orientální kulturou nelze přijmout a žádným způsobem tolerovat," zdůraznil soudce Petr Vaněk.

Anatolij Kupněvič na ženu zaútočil 5. května před panelákem v Bezručově ulici v Chomutově, kde dotyčná žije. Počkal si na ni před vchodem, když jela s jejich ani ne dvouletou dcerkou v kočárku z nákupu, a pak na ní chrstl vysokoprocentní koncentrát kyseliny sírové. Ženu poté museli transportovat vrtulníkem do popáleninového centra v Ústí nad Labem.

Nebylo to poprvé, kdy muž na bývalou družku zaútočil, o čemž včera u soudu svědčil i její současný přítel Miroslav Bodnár. K soudu ho předvedla policie. „Znám ho dlouho, nezajímalo ho nic než drogy a automaty," řekl na adresu obžalovaného. „Dříve jsme občas udělali nějaký obchod, pak jsme se párkrát viděli, když začal můj vztah s Nikolou a ona se snažila Kupněviče zbavit," vylíčil svědek.

Podle jeho slov poté následovaly časté potyčky, kdy měl obžalovaný napadat bývalou přítelkyni i jeho. „Nikolu napadl čtyřikrát, pětkrát během ani ne půl roku. Například jí dal facku a tlačil jí do kouta. To nevěděl, že jsem doma. Pak ji chtěl jednou asi znásilnit. Měl jsem klíče od bytu a zrovna jsem přišel, když jí na zemi strhával kalhoty," dokreslil.

Další šarvátky se týkaly přímo Kupněviče a Bodnára, kterému měl obžalovaný hrozit nožem a napadat ho. Podle Bodnára bylo takových situací šest. V jednom případě se bránil, když ho obžalovaný napadl s kamarádem.

Útoky Kupněviče nabíraly na intenzitě a byly stále agresivnější, až vyústily v napadení kyselinou.

Žena skončila s chemickými popáleninami druhého stupně na šesti procentech těla a s popáleninami třetího stupně na 1,5 procentech těla. Jizvy má na čele, krku a hrudníku. Následky mohly být ničivější, kyselina totiž způsobuje odumření postižené tkáně. Žena se ale po útoku zachovala duchapřítomně a potřísněná místa omyla vodou z lahve, kterou měla s sebou. Štěstím také bylo, že se nacházela blízko svého domova a hned se vysprchovala.

Obhajoba stavěla na výrocích Anatolije Kupněviče, který sice doznal, že ženu potřísnil, po celou dobu ale tvrdil, že lahvičky našel venku a nevěděl, co v nich bylo. „Soud neuvěřil obhajobě, že by obžalovaný našel u potoka lahvičky s kapalinou neznámého původu, vzal je a pak různě zabezpečil. Neuvěřil ani, že by obžalovaný nevěděl, že lahvičky obsahovaly kyselinu sírovou," uvedl soudce Petr Vaněk.

Dále obhájce žádal o znalecký posudek z forenzní biomechaniky, který by stanovil průběh útoku. Tvrdil totiž, že obžalovaný nemusel mířit na hlavu poškozené, ale že se tam kyselina mohla dostat až sekundárně poté, co si utřela čelo potřísněnou částí oblečení. Tento návrh soud zavrhl jako nadbytečný.

„Soud nemá pochybnosti, kam jednání vedlo. Útok bezprostředně směřoval ke způsobení těžké újmy, a to poškození smyslových orgánů, důležitých tělesných orgánů a zohyzdění," prohlásil soudce Vaněk. Přitěžujícími okolnostmi bylo to, že ženě neposkytl první pomoc, ačkoli tvrdil, že jí nechtěl ublížit, a následně také ujel s kočárkem a s jejich dcerou. Dále byl v té době podmínečně odsouzen za jiný trestný čin (rozbití vchodových dveří v domě, kde bydlela expřítelkyně).

Poslední slovo dostal po vyřčení verdiktu také Anatolij Kupněvič. Projevil v něm lítost nad činem i svými dětmi. „Je mi líto, co jsem způsobil za nepříjemnost. I mým dětem, které to vidí v televizi a v novinách," hlesl.

Jelikož má povinnost platit výživné a dále také škody ve výši 32 tisíc zdravotní pojišťovně, které jsou spojeny s jeho trestným činem, navrhoval, aby byl v tuto chvíli propuštěn z vazby a mohl za podmínek, které určí soud, ještě před nástupem trestu pracovat. Dal písemný slib, že bude žít řádně a dodržovat pravidla. Soud jeho slib odmítl.

Anatolij Kupněvič byl odsouzen k trestu odnětí svobody na pět let, což je spodní hranice trestu. Trestní sazba je v těchto případech 3 až 10 let. Proti rozsudku se na místě odvolal.