Záchranáři u čtyřiatřicetiletého muže ihned po příjezdu konstatovali smrt. "Neshledali jsme známky cizího zavinění, nejspíš se jedná o sebevraždu," uvedla policejní mluvčí Iva Kormošová.

V roce 2000 se tímto způsobem o sebevraždu pokusil další muž, svůj plán naštěstí nedokonal.

Bílá věž je vysoká 72 metrů a je hlavní dominantou Hradce Králové. Po minulých tragických událostech se hovořilo o tom, zda by neměla být lépe zabezpečená - například, že by byla opatřena kamerami nebo sítí.

Po loňském incidentu se k bezpečnosti na Bílé věži vyjádřil primátor Zdeněk Fink: „Jde samozřejmě o velmi smutnou záležitost. Vzít si život v jakékoli situaci vyžaduje velkou odvahu a žádná opatření na Bílé věži rozhodnutí dotyčného nezmění, jen to udělá jinak a jinde. Kamery na ochozu skoku z věže nezabrání, sítě by zážitek z vyhlídky zase znehodnotily běžným návštěvníkům. Navíc by musely být vzhledem k tradičním ohňostrojům jednoduše demontovatelné."

Podle psychologa Jana Laška není jednoduché hledat univerzální motivy takto tragického činu.

„Důvodů mohou být miliardy. Jsou to důvody vždy nesmírně subjektivní. A někdy pro okolí „naprosto nepochopitelné". Ale pro toho člověka momentálně žádné jiné řešení neexistuje," uvedl Lašek. Přestože je podle odborníka celý proces psychologicky složitější, je jisté, že byli tito lidé pevně rozhodnuti svůj život s jistotou ukončit. A to právě proto, že zvolili skok z nejvyšší hradecké stavby.

Pro očité svědky tragické události to pak v prvním okamžiku může znamenat obrovský šok. Nicméně podle odborníka by takové „nechtěné svědectví" nemělo mít z dlouhodobého hlediska na psychiku lidí výraznější vliv.