Když se mluví o krádeži umění, tak si většinou představíme tým profesionálních zlodějů, kteří mají propracovaný plán. Toto ale zcela určitě nebyl případ recidivistů, kteří měli na svědomí krádež Smetanovy taktovky.

Dirigent a skladatel Bedřich Smetana dostal taktovku ze slonoviny a stříbra, ozdobenou dvěma tepanými hady s očima z českých granátů v roce 1859 ke svým 35. narozeninám ve švédském Göteborgu. Tam byl pozván, aby vedl Filharmonickou společnost, a v mezičase si též přivydělával jako učitel hudby. U místních se těšil veliké oblibě, a i proto od nich obdržel tak vzácný dar.

Není proto divu, že když bylo v roce 1936 otevřeno na Novotného lávce Muzeum Bedřicha Smetany, byla taktovka jednou z největších atrakcí. 30. března 1986 se ale po Praze roznesla zpráva: taktovka byla ukradena!

Ten den totiž muzeum navštívila trojice podnapilých recidivistů, kteří se dostali dovnitř, aniž by zaplatili za vstupenky. Zatímco ale Jana Holubce a Boleslava Kudrnu průvodce rychle vyhodil, Jiřímu Pázlerovi se podařilo v muzeu pozdržet a využil chvilky průvodcovy nepozornosti, aby si do tašky strčil drahocennou hůlku.

Samotný Pázler byl ale později večer odvezen na záchytku a taktovky se zmocnila dvojice Holubec a Kudrna. Ti taktovku rozlomili vejpůl a odhodili ji v parku. Veřejná bezpečnost oba rychle dopadla a Boleslav Kudrna se ke všemu přiznal.

Pomohl i detektor kovů

Jan Holubec sice policistům vyzradil, kam taktovku odhodil, ale na místě našli strážníci pouze část ze slonoviny, zatímco stříbrná polovina nebyla k nalezení. K hledání využili dokonce i detektor kovů a nakonec drahocennou památku našli zahrabanou v zemi v láhvi od vína.

Jan Holubec se očividně chtěl pro nedocenitelný artefakt vrátit a prodat jej na černém trhu. Místo toho byla taktovka mistrně zrestaurována a uložena zpět na své místo v Muzeu Bedřicha Smetany, kam ji chodí obdivovat milovníci hudby dodnes.