V českých věznicích si v pondělí podle údajů Vězeňské služby odpykávalo trest bezmála dvacet tisíc vězňů. Míra uvěznění je v České republice čtvrtá nejvyšší v celé Evropské unii. „Sice jsme nejlepší v rámci visegrádské skupiny, ale není to něco, čím bychom se museli nutně chlubit,“ uvedl při pohledu na čísla Jakub Drápal z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Věznice na Borech. Ilustrační snímek
Ekonomové chtějí méně vězňů. Alternativních trestů si neváží, varují ale soudci

Právě on je jedním z autorů pětibodového návrhu, jehož cílem je vězeňskou populaci snížit. Odborníci si všimli, že v zemích, kde mají nižší trestní sazby, mají i nižší počet vězňů. Dospěli proto k závěru, že by měly být například zrušeny speciální sazby za opakované trestné činy. „Pokud ukradnete tatranku, dostanete trest minimálně šest měsíců, ale spíše jeden rok. Kde je vztah mezi závažností trestného činu a citelností trestu?“ nadnesl otázku Drápal.

Mírnější tresty

Zrušit by se měla i kriminalizace méně závažných forem neplacení výživného. Jen za poslední rok bylo podle Drápala takto uloženo přes pět set nepodmíněných trestů a přes tři tisíce podmíněných. „Zanedbání povinné výživy v té úplně čisté variantě, to znamená, že ten člověk jenom neplatí, by měla být řešena úplně jinými prostředky, nikoliv prostředky trestního práva. Chápu, že hrozba trestu v některých případech funguje, ale v některých zase ne. Řešení vidím jinde, v práci s rodinou, ve škole a tak dále,“ míní například soudce Krajského soudu v Ostravě Martin Lýsek.

Reformou by měly projít i trestní sazby za těžké ublížení na zdraví. „Rozdíl mezi ublížením na zdraví a těžkým ublížením na zdraví je, zda je oběť na pracovní neschopence déle než 42 dní, nebo méně. Když je na neschopence 41 dnů, dostane pachatel třeba jeden a půl roku. Když je oběť na neschopence 43 dnů, tak pravděpodobně dostanete tři roky,“ poukázal právník a doplnil, že tyto sazby by se měly překrývat.

Podobně by měl být podle Drápala přehodnocen i převodní mechanismus peněžitého trestu na trest odnětí svobody. Zatímco třeba ve Finsku jde odsouzený za neuhrazené tři denní příjmy na jeden den do vězení, v České republice ho čeká za jeden neuhrazený denní příjem dva dny vězení.

Právě peněžité tresty jsou jedním z hlavních témat, kterými se v současné době zabývá i ministerstvo spravedlnosti. Soudy je ukládají stále častěji, o čemž mluví i čísla. Zatímco v roce 2015 byl podíl takto uložených trestů 5,5 procenta s celkovou částkou 139 milionů korun, loni už to bylo 25 procent s částkou 653 milionů. „To je pozitivní přístup. Byli bychom rádi, aby se peněžité tresty ukládaly více. Samozřejmě jsme si vědomi toho, že tento trest nelze uložit v každém případě,“ řekl náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav.

Co s drobnými zlodějíčky

Navrhované změny mají u velké části odborníků podporu. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová upozornila, že se týkají především lidí, kteří jsou v nepříznivé ekonomické situaci a jsou zpravidla odsuzováni za opakované drobné krádeže. „Za posledních pět let bylo z této sociální skupiny, u níž ani není možné ukládat peněžité tresty z jakýchkoliv objektivních důvodů, odsouzeno 18 755 lidí. Z nich bylo 56 procent odsouzeno za trestný čin, kterého se dopustili potřetí a vícekrát,“ přiblížila vrchní žalobkyně.

Věznice na Borech. Ilustrační snímek
Počet vězňů nadále stoupá. Vězeňské službě chybí téměř 800 zaměstnanců

Podotkla přitom, že práce s nimi je nákladná, ať už jsou ve vězení, nebo ne, protože se opakovanou trestnou činností budou dopouštět i nadále. „Jedinou možností, jak z dlouhodobého pohledu náklady snížit, je s těmito osobami důsledně pracovat bezprostředně po prvním nebo druhém odsouzení, kdy budeme schopni kvalifikovat, že se jedná právě o skupinu těchto osob,“ upřesnila Bradáčová.

Drápal ale upozornil, že navrhovaná opatření jsou jen krátkodobá opatření, která by vedla ke snížení vězeňské populace. „Je potřeba hlubší reformy. Řádnou reformu trestních sazeb a zejména komplexní reformu podmíněného trestu,“ dodal Drápal.

S tím souhlasí i Bradáčová. „Pokud chceme ve vězeňství vidět rychlý odraz našich opatření, tak budou krátkodobá a ve špatném se nám vrátí. Pokud budeme mít odvahu a přijmeme dlouhodobá řešení, ovšem s tím, že jejich výsledek bude připsán někomu jinému za osm, deset let, tak se to může povést,“ komentovala.

Jakub Drápal, expert na ukládání trestů, výkon trestů či trestní politiku z Ústavu státu a práva Akademie věd
Recidiva? Řešením je komplexní péče, která v Česku neexistuje, říká Jakub Drápal

Tyto změny je přitom nutné vysvětlit veřejnosti. „V okamžiku, kdy lidem nevysvětlíme, co pro ně změny znamenají, tak to bude akorát vypadat, že některé darebáky nechceme potrestat,“ poznamenal Drápal. Ministerstvo spravedlnosti by chtělo text novely trestního zákoníku dokončit tento rok a poslat ho do meziresortního připomínkového řízení. V současné době má zpracované základní teze.