Velké téma, možná největší za poslední roky, řeší v těchto dnech město Mimoň a jeho obyvatelé. Celé šiky odpůrců zmobilizovalo dopravní řešení, které chce levněji a snadněji ulevit dusícímu se centru Mimoně. Ta s nárůstem dopravy bojuje a naříká na něj minimálně posledních patnáct let.

Takzvaná přeložka silnice II/268, jejíž vizualizace teď v Mimoni budí velké vášně, má být jakýmsi náhradním řešením namísto ekonomicky neprůchodné stavby skutečného obchvatu města. Mezi obchvatem a přeložkou je ale jeden velký rozdíl: zatímco trasa obchvatu je načrtnutá okolo města, takzvaná přeložka má vést tranzitní dopravu vlastně středem Mimoně a z části v těsné blízkosti řeky Ploučnice.

Kořeny v roce 2006

Nejde přitom o žádný novotou vonící nápad mimoňské radnice. Idea o přeložce ve středu města má kořeny už v roce 2006. „Než vznikla, nechávali jsme si ve spolupráci s Libereckým krajem udělat studii, zkoumající finanční náročnost a potenciál obchvatu, vedoucího okolo města. Ukázalo se, že obchvat by stál přes 450 milionů korun a z centra by odvedl 33% dopravy. Výsledkem bylo, že kraj řekl, že částka je příliš velká a efekt obchvatu příliš malý," vzpomíná na události okolo roku 2006 tehdejší starosta Mimoně a dnešní místostarosta Stanislav Baloun.

Je v územním plánu

Liberecký kraj, který je správcem silnic II. třídy, tehdy Mimoňským řekl, že o dopravním řešení bude uvažovat, pokud by se náklady na něj smrskly na polovinu. Město proto zadalo projektantům úkol, aby se pokusili najít řešení , které by odvedlo tranzitní dopravu za významně nižší náklady. A přesně tak vznikl projekt s přeložkou, vedoucí středem města.

V letech 2011 a 2012 se toto řešení dostalo dokonce do územního plánu Mimoně. To mimo jiné znamená, že tranzitní trasa městem získala požehnání všech dotčených orgánů státní správy včetně Povodí Ohře, které se mohlo kvůli blízkosti řeky Ploučnice postavit proti. Podobu územního plánu se zakreslenou trasou pak ve finále schválili i tehdejší mimoňští zastupitelé.

Jenže teď má trasa, jejíž varianty chtělo vedení města představit obyvatelům, aby se na začátku nového dotačního období dostaly do jejich povědomí, mnohonásobně více odpůrců, a to i přímo na radnici. Například radní Petr Král předevčírem kvůli přeložce ohlásil rezignaci na post v radě města.

„Část stavby, jak je navržená, zasáhne s určitostí přes 500 obyvatel Mimoně a znehodnotí jim životy a nemovitosti. Některým lidem budou kamiony jezdit okolo domů na úrovni oken a střech," napsal Král v rezignačním dopise, který má Deník k dispozici. „Radním města, zastupitelům ani lidem nebyly vůbec uvedeny přesné informace o nejdůležitějším rozhodnutí za posledních třicet let."

Jaké chceme mít centrum města?

Přeložka, jež má nahradit obchvat, má své odpůrce i v zastupitelstvu. „Obáváme se, že negativa navrženého řešení výrazně převažují nad případnými pozitivy," říká zastupitelka Šárka Krousová. Ta společně s dalšími zastupiteli Pavlem Ráčkem a Marií Raškovou tvrdí, že tranzitní doprava by se měla řešit systémově: motivací řidičů kamionů, aby pro své trasy využívaly silnice I. třídy.

Jaký vlastně může mít efekt silnice, která má vést tranzit středem města? Současné vedení města si od ní slibuje zvýšení bezpečnosti a také odvedení dopravy z ulic Malé a Mírové, které obě ústí na mimoňském náměstí 1. máje. „Zní to zvláštně, ale my vlastně přeložíme dopravu o ulici dál," říká Pavel Škubal, vedoucí odboru rozvoje města v Mimoni. „A osvobodíme tím náměstí tak, že tam bude možné dělat cokoliv."

Podle místostarosty Stanislava Balouna se Mimoň o tomto řešení dopravy nyní bavit musí, s ohledem na začínající nové dotační období. „Ale zároveň si musíme položit otázku, jaké chceme mít centrum města. Jestli chceme centrum, které nám plošně zabírá doprava, nebo centrum, které bude město ovládat tak, aby se zde lidé mohli svobodně a bezpečně pohybovat," říká místostarosta.

Možná nejkrizovějším místem plánované přeložky může být přemostění, které má vést jen nedaleko od Zámeckého mostu, památky, která spojuje náměstí s parkem. „Jako člověku, který trpí na historii a má ji rád, je mi to pochopitelně líto," říká starosta Mimoně František Kaiser. „Ale v zájmu zdraví a bezpečnosti a lepšího centra jsem schopný to pochopit. A jsem přesvědčený, že se najde architekt, který dokáže skloubit historii se současností."

Dopravní situace v Mimoni se přitom může výhledově podstatně zhoršit. V blízkém okolí města je hned několik míst, na kterých podnikatelé a firmy uvažují o rozjetí těžby písku a štěrkopísku (Bohatice, Hradčany) anebo čediče (Tlustec) a městu hrozí, že vytěžená surovina se bude vozit právě už zatíženým centrem města. „Lidé nám říkají, že je s tím strašíme. Ale když se hledají zdroje a jde o peníze, často jde hodně věcí stranou. Taková realita může nastat," obává se starosta Mimoně.

Komentář sdružení Za živé centrum Mimoně a některých zastupitelů Mimoně

Průtah Mimoní? Nechceme!V Mimoni opět ožívá plán na zásadní přestavbu městského centra, totiž vybudování kontroverzní přeložky, která má odvést tranzitní dopravu z hlavní městské třídy, ovšem tak, že ta nadále povede centrem města.
I když se strany zastoupené v radě města, Mimoňská obroda starosty Františka Kaisera a SOS místostarosty Stanislava Balouna, tímto záměrem v předvolební kampani nijak neprofilovaly, zahájily nyní přesvědčovací kampaň, jejímž cílem je představit navrhovanou stavbu jako jediné možné řešení dopravní situace v centru Mimoně.

Nejedná se přitom o žádnou maličkost, navrhovaná stavba zahrnuje trojí přemostění Panenského potoka, resp. Ploučnice, přičemž jeden z nových mostů povede téměř nad historickým a nákladně zrekonstruovaným Zámeckým mostem u centrálního mimoňského náměstí 1. máje. Řada mimoňských občanů se obává, že negativa navrženého řešení výrazně převažují nad případnými pozitivy a že skutečným přínosem by mohlo být snad jen pro firmy, jimž by výstavba mimořádně nákladného díla byla svěřena.

Ve čtvrtek 26. února se v sále mimoňské restaurace Beseda sešla skupina několika desítek občanů, kterým osud jejich města není lhostejný a kteří navrhované řešení nepodporují.
Schůzku iniciovalo několik mimoňských zastupitelů a občanské sdružení Za živé centrum Mimoně. Účastníci setkání se shodli na tom, že nevidí urgentní potřebu zásadního řešení dopravní situace v centru a že dle jejich každodenních zkušeností intenzita dopravního zatížení v posledních letech spíše klesá.

Hlavní problém, totiž tranzitní dopravu těžkých kamionů, by podle účastníků schůzky bylo třeba řešit systémově, totiž motivací řidičů těžkých nákladních vozidel, aby k tranzitu využívali především silnic 1. třídy, které jsou pro takový typ dopravy uzpůsobeny.
Čtvrteční schůzka by se měla stát počátkem dlouhodobé iniciativy, jejímž cílem je lépe informovat občany o stavebních záměrech radnice, která v tomto ohledu příliš aktivní není, navrhovat alternativní řešení a tlačit na město, aby své záměry prezentovalo transparentněji než doposud a umožnilo občanům se spolupodílet alespoň na tak zásadních rozhodnutích, jako je výstavba průtahu, který nevratným způsobem změní tvářnost města, již nyní těžce poškozeného iracionálními demolicemi zámku a jiných historických budov.

Autory textu jsou Občanské sdružení Za živé centrum Mimoně + zastupitelé města Mgr. Šárka Krousová, ing. Pavel Ráček a Mgr. Marie Rašková a občané Mimoně, kteří nesouhlasí s realizací přeložky