Před pěti roky začala sbírat panenky. Každá měla svoji historii a jméno, představovala postavu z románu či z filmu. „Tak to začalo. Bylo jich pětačtyřicet a chtěla jsem další. Postupně jsem začala hledat v obchodech se starožitnostmi i na internetu," vzpomíná na začátky Sváťa Jakoubková, provozovatelka Muzea panenek.

Expozice zve k návštěvě nejen děti, ale i rodiče. Ti si mohou zavzpomínat, s čím si sami hráli a nebo jaké hračky měli jejich rodiče. Nejstarší panenka je vyrobená v roce 1925. „Lidé už mi teď nosí ty, které jim leží doma. Mám tady ale i svoje panenky z dětství," dodala sběratelka .

Velké oblibě se těší také panenky kluci, se kterými si děti už kdysi hrávaly. K vidění jsou i kočárky, nádobíčko, oblečky. „Nejdražší panenka, kterou mám, má hadrové tělo a kloubové ručičky a nožičky. Takové jsou velmi vzácné, ale také drahé," pochlubila se majitelka sbírky.

Ve vitrínách nechybějí panenky v krojích, ve svatebních šatech, lezoucí nebo také šklebící. Zajímavou je ta, která má tři obličeje a na každém ukazuje svoji jinou náladu.

„Muzeum máme v našich prostorách, ale už dnes vím, že bych potřebovala více místa. Zrealizovat svůj sen mi hodně pomohl manžel a také Inka Urbanová, manželka kreslíře Petra Urbana a další známí," uvedla majitelka panenek.

Muzeum ve Smržovce je otevřeno vždy ve středu a o víkendech, už teď jej navštěvují hlavně děti z mateřských školek. Můžou si s některými panenkami také pohrát. Ale té, která dokonce sama mluví a dýchá, se některé i bojí.