V jablonecké nemocnici zbořili další hranici. Pod magnetickou rezonancí vyšetřili srdce pacienta s kardiostimulátorem. Samotné vyšetření sice není ničím výjimečným a v nemocnici jich udělají za den asi dvacet, jenže právě pro pacienty s kardiostimulátorem může mít kvůli silnému magnetickému působení i smrtelné následky. Jenže pacient měl nový typ kardiostimulátoru, který toto vyšetření za jistých podmínek umožňuje a rezonance lékařům potvrdila, že prodělal infarkt.

Rezonance je nezastupitelná

Hned první vyšetření svého druhu v jablonecké nemocnici tak jasně ukázalo, jak významnou roli má v diagnostice magnetická rezonance, kterou lékaři donedávna u lidí s kardiostimulátorem vůbec nemohli provádět.

„Až do roku 2009 to byla jasná kontraindikace. Tito pacienti byli zkrátka nevyšetřitelní, což nás samozřejmě velmi omezovalo. Magnetická rezonance je specifické vyšetření, které jiným nelze nahradit a má zásadní význam při diagnostice onemocnění mozku, míchy a někdy právě i srdce,“ konstatoval primář Radiodiagnostického oddělení jablonecké nemocnice Jaromír Frydrych.
Ve zmiňovaném roce 2009 ale přišel na svět nový typ kardiostimulátoru Advisa DR, který lze nastavit do individuálního režimu nebo ho úplně vypnout, což je u standardního typu možné jen operativně. Nový typ ale zatím v České republice mají jen dvě procenta pacientů.

Kardiostimulátor volí individuálně

„Dnes už nový typ kardiostimulátoru implantujeme asi třetině pacientů, přičemž typ kardiostimulátoru vybíráme individuálně. U lidí, u kterých se předpokládá budoucí nutnost vyšetření na magnetické rezonanci, je to automaticky nový typ,“ přiblížil současný trend přednosta Kardiocentra liberecké nemocnice Rostislav Polášek.

I přesto, že nový typ kardiostimulátoru vyšetření pod magnetickou rezonancí umožňuje, stále nejde o standardní proceduru a existují rizika. Nedávná premiéra v jablonecké nemocnici  sice proběhla úspěšně, ale šlo o náročné vyšetření, které trvalo celou hodinu. „Je to jedna z nejkomplikovanějších procedur, jaké se na magnetické rezonanci provádějí,“ konstatoval Jaromír Frydrych.

Ještě před samotným vyšetřením musel pacient kvůli identifikaci kardiostimulátoru na rentgen.

Pak lékaři pacienta seznámili s možnými riziky a do předsálí připravili pro případ komplikací defibrilátor. „Nějaké obavy z těch rizik tam určitě byly, ale  na magnetické rezonanci už jsem dříve byl a věděl jsem do čeho jdu,“ líčí pacient Jaroslav Pivrnec.

Pak lékaři jeho kardiostimulátor přeprogramovali do bezpečného režimu a napojili pana Pivrnce na monitor životních funkcí, které po celou hodinu hlídali lékaři interního oddělení. „Tohle vyšetření je multioborovou záležitostí,“ poznamenal Jaromír Frydrych.

Po napojení na monitor životních funkcí lékaři podali panu Pivrncovi látku, která se používá při zátěžovém vyšetření srdce. „Při zátěžovém vyšetření jsem cítil mírnou bolest hlavy, ale jinak to bylo bez problémů, jen se mi to zdálo moc dlouhé,“ uzavřel pacient, kterému  lékaři po zjištění prodělaného infarktu doporučili další kardiologické vyšetření v liberecké nemocnici.

Hodinové vyšetření se může zdát dlouhé, ale někteří běžní pacienti jsou pod magnetickou rezonancí někdy i déle. „Záleží na tom, jak pacient spolupracuje,“ podotkl primář Jaromír Frydrych.