„Jde o dlouhý a složitý proces, který musí být ve výsledku potvrzen ústavním zákonem, který musí přijmout obě komory Parlamentu," uvedla Wildumetzová. „Bez toho se nic vydávat nebude."

„V tom případě jsem klidný, protože si neumím představit, že by náš parlament něco takového schválil, vždyť se to téměř rovná vlastizradě," uvedl po jednání s náměstkyní starosta Chrastavy Michael Canov. „Pořád tvrdím, že žádný právní nárok něco Polsku vracet neexistuje. Ministerstvo vnitra sice tvrdí, že se na tom dohodli v roce 1992 tehdejší ministři zahraničí, ale jejich smlouvu parlament nikdy nepotvrdil, tudíž se není o čem bavit, je to jen taková divná hra." O podivnostech mluví i Radek Haloun, starosta Horní Řasnice, kde je vytipováno dohromady 21,5 hektarů. „Ten dluh vznikl za Československa, kdy se narovnávaly hranice s Polskem. Nevím nic o tom, že by Polsku něco vracelo i Slovensko. Proč jenom my? Nehledě na to, že u nás ty vytipované pozemky v Srbské obdělávají zemědělci, a hned za hranicemi je vše zarostlé. Proč dávat Polsku něco, o co stejně nebudou dbát?"

Wildumetzová ale starosty uklidňovala, že ministerstvo vytipovalo víc hektarů než činí údajný dluh. „Potřebujeme vědět, které pozemky je možné vydat a kde to nejde, protože je tam zdroj pitné vody, veřejná cesta, stavba a tak podobně. Je možné, že pokud vše dobře dopadne, tak se z Frýdlantska ukrojí jen 10 hektarů, když špatně, tak 50 hektarů, vše je v jednání." Bulovka, Řasnice a Chrastava tak musí sepsat přesné důvody, proč vytipované pozemky na jejich katastru odmítají vydat. V Heřmanicích naopak zastupitelé už v roce 2007 schválili, že 3 hektary mokřadů Polsku klidně dají. Vedle Frýdlantska vytipovalo ministerstvo ještě pozemky v Olomouckém, Pardubickém, Hradeckém a Moravskoslezském kraji.