Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hrad Bezděz vydal 300 let starý unikát. K vidění bude během oslav výročí

Bezděz - Kastelán Jan Jurička objevil při úklidu „nenávratně ztracenou" vzácnou dřevořezbu od neznámého autora z přelomu 17. a 18. století.

4.4.2014
SDÍLEJ:

Unikátní dřevořezbu od neznámého autora z přelomu 17. a 18. století objevili na hradu Bezděz v roce 2014.Foto: ČTK/Radek Petrášek

Krásný dárek si dal ke svému letošnímu výročí hrad Bezděz. Jde o unikátní nález vzácné dřevořezby z přelomu 17. a 18. století, kterou památkáři považovali za nenávratně ztracenou. Dílo neznámého autora zobrazuje Kladení Krista do hrobu.

Kastelán hradu Jan Jurička ji objevil náhodou při předsezónním úklidu hradu v nepoužívaných prostorách, kde by nikdo nehledal předměty historické hodnoty. „Mám z toho nevýslovnou radost. Vzácná práce se ztratila před 46 lety, už jsme ji oželeli," popsal mimořádný nález kastelán, který letos na hradě končí. „Je to takový dárek k odchodu do penze," svěřil se Jurička, který po dvaatřiceti letech na Bezdězu končí a odchází do důchodu.

Místo nálezu ale neprozradil. Na hrad totiž kromě běžných návštěvníků zavítají i samozvaní „hledači pokladů", kteří v honbě za senzací často nerespektují pravidla a jsou schopni poničit i historické zdivo. „Zůstane známé jen mně, hradu a vybraným památkářům," dodal Jurička. Teď na vzácném nálezu pracují restaurátoři.

Z historie Bezdězu Královský hrad Bezděz, založený roku 1264 králem železným a zlatým, Přemyslem Otakarem II., patří mezi naše nejvýznamnější gotické památky. Proslul jako vězení posledního Přemyslovce Václava II. a jeho matky Kunhuty. V období baroka, kdy ztratil status královského hradu a stal se klášterem benediktinů, byl vyhledávaným poutním místem. V 19. století se stal častým cílem básníka Karla Hynka Máchy. Návštěvníkům je přístupný královský palác s kaplí a Velká věž s rytířskou síní. Bezděz je známý mimořádně krásným výhledem. Za dobrých podmínek jeodtud údajně vidět i věž katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

Návštěvníci hradu spatří metr vysoký výjev vyřezaný z borového dřeva poprvé až o prázdninách. Přesně 9. srpna, na kdy jsou naplánovány oslavy u příležitosti 750. výročí od podepsání zakládací listiny hradu „králem železným a zlatým" Přemyslem Otakarem II. Vzhledem ke své unikátnosti se ale nestane součástí stálé expozice, vystavován bude pouze při mimořádných příležitostech.

Nalezená dřevořezba je součástí čtrnáctidílného souboru, který zdobil kapličky lemující cestu k Bezdězu. Ty nechala v roce 1866 postavit hraběnka Marie Anna z Valdštejna. Kolem nich proudili poutníci, kteří se přišli poklonit černé Madoně, instalované v 17. století řádem benediktinů.

Detail dřevořezby. Tehdy totiž Bezděz ztratil svůj status královského hradu a stal se klášterem.

Dřevořezby v kapličkách přežily nejen celé 18. a 19. století, ale i druhou světovou válku. „V průběhu 50. a 60. let se však začaly ztrácet, a tak je tehdejší kastelán Bezdězu postupně vynosil na hrad a vystavil v Purkrabském paláci," připomněla mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) se sídlem na Sychrově, Lucie Bidlasová. I tam ale začaly mizet, a proto zbývající desky převezli památkáři do Vlastivědného muzea v České Lípě, kde jsou vystaveny v Biberově kapli. Dva obrazy stále chybí, zůstaly po nich jen rámy.

Dřevořezba není prvním nálezem bezdězského kastelána Jana Juričky. Žádný ale nebyl tak velký a cenný. „Většinou šlo o drobnosti jako pražský groš nebo šest karet z poloviny 19. století, které zůstaly schované ve zdi po Italech, kteří tu pracovali," poznamenal kastelán.

Podobnou náhodou jako XIV. zastavení z Křížové cesty na Bezdězu objevili pracovníci NPÚ i některé další unikáty. Jak doplnil ředitel NPÚ a kastelán Sychrova Miloš Kadlec, o překvapení není nikdy nouze. „Vzpomínám si, jak jsme kdysi objevili nádherné stropní malby v šachtě nákladního výtahu, který sloužil například k převážení lůžkovin," uvedl v rámci zahájení turistické sezóny. Právě pro tu letošní si zdejší hrady a zámky, které mimochodem patřily loni mezi nejnavštěvovanější, připravily celou řadu novinek.

Některé významné objevy na ČeskolipskuPřelom 20. a 30. let 20. století - Amatérský archeolog Karl Stellwag (1873 1963) objevil na svých polích ve Stvolínkách a v jejich okolí mnoho archeologických lokalit včetně sídliště kultury s vypíchanou keramikou.
Od 70. let 20. stol. - probíhal v České Lípě výzkum Hrnčířské čtvrti, nejbohatší a největší archeologické lokality na území okresního města. O její výzkum se zasloužili Břetislav Vojtíšek, Jiří Svoboda či František Gabriel.
2003 - Bagrista při stavebních pracích v Jestřebí „vykutal" unikátní kamenný hmoždíř. Archeologům se už ale nepodařilo zjistit historické souvislosti. Než se dostali na místo, dělníci jámu, kde se hmoždíř našel, zasypali.
Kastelán Jan Jurička se svým objevem. 2005 - Pracovníci Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě objevili při inventuře sbírek krabici s nápisem „Figurky". Nakonec se ukázalo, že jsou v ní uložené vzácné egyptské pohřební sošky takzvaných Vešeptů. Zkoumání egyptologů a vědců z brněnské univerzity ukázala, že sošky jsou s velkou pravděpodobností pravé a mohou pocházet z počátku 1. tisíciletí před Kristem.
2007 - Na hradě Houska byla objevena do té doby neznámá sklepní místnost s oknem.
2012 - Při podobné revizi sbírek jako v roce 2005 objevili lidé v českolipském muzeu také ucelený soubor válečných fotografií, které pořídil během první světové války neznámý německý voják. Fotografie ležely šedesát let v archivu muzea, zařazené pod obyčejnými názvy (např. Dva vojáci a pes), které neodpovídaly jejich dokumentární hodnotě.
2012 - Amatérský badatel Jiří Kuchař zveřejnil informaci, že v depozitáři zámku v Zákupech našel sedm obrazů ze sbírky Adolfa Hitlera.Obrazy se na zámek dostaly v rámci poválečných konfiskací. Návštěvníci je běžně neuvidí, Národní památkový ústav je nechce vystavovat, protože se nehodí do expozice zaměřené na dobu císaře Ferdinanda V.
2013 - Českolipští archeologové objevili v lesích u Cvikova pozůstatky středověké osady, jejíž počátky kladou do druhé poloviny 13. století. Na místě mimo jiné našli 230 kovových předmětů a více než 1000 úlomků keramiky.
2014 - Kastelán hradu Bezděz Jan Jurička objevil v místech nepřístupných pro veřejnost unikátní dřevořezbu od neznámého autora z přelomu 17. a 18. století. Patří do souboru 14 desek, které ještě v 50. letech minulého století zdobily kapličky zdejší Křížové cesty.

Autor: Jana Švecová

4.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úložiště Tesly
4

Šibeniční termín splněn. Tesla dokončila stavbu největší baterie na světě

Kongres ODS v Olomouci. Jiří Pospíšil
17 31

V TOP 09 je jediný zájemce o post předsedy. Jiří Pospíšil

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

Církvi se daří. Nemovitosti jí loni vynesly 1,4 miliardy

Česká katolická církev se svým majetkem v poslední době hospodaří úspěšně. Vyplývá to alespoň z údajů, které dnes zveřejnili zástupci církve na České biskupské konferenci (ČBK). Biskupství zvýšila výnosy z vlastního hospodaření s nemovitostmi meziročně o 11 procent na 1,4 miliardy korun, na daních odvedla za rok 2016 téměř 114 milionů korun.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT