Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Inkluse dětí ze speciálních do základních škol: Zákon se měl dotáhnout

Liberec – Třeťák Bartoloměj trpí vzácnou mentální poruchou, tzv. Williamsovým syndromem. Přesto stejně jako jeho spolužáci umí psát, číst a počítat. První a druhou třídu zvládl na jedničku. Velkou zásluhu na tom má podle jeho matky, Hany Kubíkové, škola, která jejího syna přijala ještě dříve, než se slovo inkluze začalo skloňovat ve všech pádech.

16.3.2017
SDÍLEJ:

Žáci v základní škole. Ilustrační foto.Foto: Deník/Kuncová Jarmila

INDEX DENÍKU pohledem kraje

44%

Podle 55,5 procenta panelistů Deníku z Libereckého kraje se neosvědčilo společné vzdělávání zdravých a handicapovaných dětí, o opaku je přesvědčeno 44,5 procenta dotázaných. Odpovídalo 36 lidí, z toho 30 mužů a 6 žen.

„Chtěla jsem, aby náš syn chodil do běžné školy v místě bydliště. Bydlíme tu, s lidmi se denně potkáváme a potkávat budeme. Chceme, aby ho tu znali, aby věděli, co se od něj dá čekat," vysvětluje matka, proč chtěla, aby syn navštěvoval běžnou školu spolu se svými spolužáky. Je to podle ní jedna z cest k tomu, aby další generaci neovládaly myšlenkové stereotypy o postižených lidech a ze školních lavic nevycházely další děti se xenofobními či asociálními názory, které budou společnost štěpit a polarizovat.

ZÁKON DOBRÝ, ALE…

„V případě Bártika se sešlo hned několik šťastných okolností. Za prvé je to rodina, která skvěle spolupracuje a pak asistent, který má pedagogické vzdělání. Chlapec tu skutečně udělal velký pokrok," potvrzuje Ludmila Moravcová, ředitelka ZŠ Sokolovská Liberec, kam chlapec před třemi lety nastoupil.

Čtěte také: Liebiegovo městečko se možná stane památkovou zónou

Tehdy byly obecně hlavním problémem peníze na asistenty, které školám chyběly. To zákon o inkluzi sice napravil, neodstranil tím však zdaleka další břemena, která sebou společné vzdělávání všech dětí přináší.

Například to, že školy sice teď mají pro asistenty kolonky, nemají ale samotné asistenty. Ti se nehrnou, kvůli nízkým platům za náročnou práci. Chybí také odborné zázemí v podobě speciálních psychologů, které vzhledem ke škále postižení nemůže nahradit běžný výchovný poradce.

Podle ředitelky Moravcové nebyl zákon o inkluzi předem pořádně připraven. „Spousta věcí v něm je nedomyšlených. Inkluze sebou například nese snížení počtu dětí ve třídě, která přijala žáka se zdravotním problémem, ale to může být problém ve školách, kde je v ročníku otevřena jen jedna třída s plným počtem," vyjmenovává jen některá úskalí. „Hledáme, tápeme a to vše za pochodu," říká ředitelka, podle které nedotažený zákon klade na pedagogy velkou administrativní i psychickou zátěž. To pak podle ní mohou odnášet ostatní děti. „Nesmíte se pak některým pedagogům divit, že se inkluzi brání všemi způsoby, to ale nesouvisí se samotným principem," zdůrazňuje.

PROSPĚJE BĚŽNÁ TŘÍDA DÍTĚTI?

Velkou roli v inkluzi podle ní hrají i rodiče, kteří by měli dobře zvážit, zda vzdělávání v běžné třídě dítěti prospěje a posune ho ve vývoji, jak je tomu například u Barta, nebo zda by se cítilo lépe ve škole, která je pro vzdělávání dítěte s určitým handicapem vhodnější.

„Podobný problém budeme pravděpodobně řešit v příštím roce, kdy bude syn nastupovat povinnou školní docházku. Zatím je kvůli vývojovým poruchám širšího autistického spektra ve speciální třídě mateřské školy a jsem tomu ráda. Myslím, že pobyt v běžné třídě by neprospěl ani malému, ani učitelkám, které by nemusely mít vždycky čas a trpělivost na dítě, které potřebuje speciální přístup," míní matka čtyřletého chlapce z Liberce. „Pokud nám odborníci doporučí vzdělávání ve speciální základní škole, nebudeme se bránit. Myslím, že rozvoji dítěte víc prospěje klid a spokojenost, než aby se za každou cenu musel srovnávat se zdravými vrstevníky," dodává.

Z odpovědí našich panelistů 

Michael Canov – starosta Chrastavy a senátor
Neznám žádné oficiální výstupy, ale jsem přesvědčen, že pokud je otázkou myšlena inkluze tělesně handicapovaní tak ano, pokud mentálně handicapovaní, tak nikoli. Naopak trpí v takovémto systému všichni, jak děti nadané, tak ti mentálně handicapované.

František Gábor, zastupitel Liberce za TOP 09
Ano. Handicapovaným dětem určitě pomohlo se začleňováním
do normálního běžného života. Avšak mám určité obavy že tento systém zpomalí výuku v běžných třídách.

Ilona Jindrová, 55 let, ředitelka VOŠ a SŠ sklářské Nový Bor
Nejsem proti společnému vzdělávání, pokud není překážkou ve vzdělávání jedné či druhé skupiny vzdělávaných. Jen chci říci, že tolik legislativních úprav, papírování a vykazování nebylo třeba. Pokud chce škola vyjít vstříc společnému vzdělávání, dokáže to i bez požehnání či nařizování shora. Mluvím z vlastní zkušenosti se společným vzděláváním na naší škole, kde probíhá již dlouhá léta.

Autor: Jana Švecová, Redakce

Osvědčilo se podle vás společné vzdělávání dětí zdravých a handicapovaných?

38%
63%

Hlasovalo: 104

Anketa byla ukončena

16.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Jana Novotná (uprostřed) dostala jako první Češka Cenu za vynikající výkony ve Fed Cupu.
14

Rozhovor s Novotnou? Zdvořilost, šarm a jasné názory

Podporujete, aby homosexuální páry mohly adoptovat děti?
7 23

Jak to vidí Petr Koděra: Konečně se do sebe opřeli

Studenti vyzpovídali uchazeče o Hrad. Nejvíce je přesvědčil Jiří Drahoš

/VIDEO, ANKETA/ Netradiční debatu s prezidentskými kandidáty uspořádal v pondělí Deník. Šestice uchazečů o Pražský hrad diskutovala ve vlaku z Prahy do Ústí nad Labem a zpět. 

Česká televize točí podle reálných kauz. Metanolová aféra se dočká plátna

Metanol a Dukla 61 – filmy podle skutečných událostí, které právě natáčí Česká televize. Zatímco ten první pojednává o takzvané metanolové aféře, při níž jen v Česku zemřelo  49 lidí a více než stovku dalších obětí čekaly trvalé zdravotní následky, druhý je inspirovaný událostmi léta 1961, kdy při havárii v havířovském dole Dukla zahynulo 108 horníků.

Stavba dálnice D7 nabrala skluz, auta na nový úsek vyjedou později

/FOTOGALERIE/ Termín dokončení dálnice D7 ještě není oficiálně stanoven. Mělo by to být v průběhu léta.

Lanovka na Petříně, v zoo a na Smíchově. Které další Praha plánuje?

Pražské lanovky. V metropoli najdeme sice jen tři, ale za to jsou všechny něčím unikátní. Praha se tak pyšní lanovkou z konce 19. století, lanovkou s nejmenším převýšením v celé České republice a nejmenší lanovkou, o které často Pražané nemají ani tušení. Na jaké další lanové dráhy se můžete těšit v budoucnu?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT