Bleskové povodně nejsou pro Jindřichovice žádnou neznámou. Poměrně často se stává, že se prudce zvedne Jindřichovický potok a zaplaví část domů v obci. „Vodu nemá co zastavit," popisuje starosta Pavel Novotný. „Jsme na začátku toku a kulminační doby jsou u nás velmi krátké." Obec se proto rozhodla, že část koryta na východním okraji Jindřichovic zrevitalizuje. Jde o lokalitu v bývalém lužním lese, který byl v minulosti špatně odvodněn při těžbě rašeliny a koryto potoka bylo navíc při melioračních pracích narovnáno. Les tak vyschnul a voda v napřímeném korytě tudy jen prosvištěla.

Mokřady patří mezi nejohroženější ekosystémy na celém světe. Trend vysušování krajiny vede k nepříznivým jevům, ať už jde o povodně, smývání ornice z polí či ztrátu biologické rozmanitosti.

„Potok musíme vrátit tam, kde původně tekl," vysvětluje Dagmar Najmanová z organizace Čmelák, která revitalizaci provádí. „Proto koryto částečně přehradíme a vzniknou dvě tůně s kolísající hladinou. Budou plnit funkci suchých polderů při jarním tání sněhu a přívalových deštích. Většina vody ale bude vedena přes les, kde drobnými hrázemi upravíme současné rigoly." Případná zvýšená hladina vody při povodních by se tak měla rozlít právě do lesa a obnoveného mokřadu a neohrožovat tolik obec.

Na povolení čekali skoro rok

Na první pohled jde o jednoduchou záležitost. Podle starosty Pavla Novotného ale trvalo skoro rok, než stavba mohla začít. „Administrativně to byl tak složitý proces, jako bychom tady investovali miliardy korun. Přitom jde o nepatrný stavební zásah."

Problém byl v podmínce dotačního titulu z EU, podle které musí být majitelem dotčených pozemků obec. Jindřichovice sice vlastní pozemky v dané lokalitě, samotné koryto potoka ale patřilo Lesům ČR.

„Začal neuvěřitelný proces směny pozemku, kdy Lesy musely nejdřív zjistit, zda ten úzký pás pozemku není zahrnutý do církevních restitucí, pak se dlouho rozhodovaly, jestli se jim nehodí pro jiné účely, pak ho musely ocenit, nechat přeměřit geodetem, a to celé trvalo skoro rok. Přitom jde o pár metrů," vzpomíná Dagmar Najmanová. Obec se proto strachovala, aby vůbec stihla termín daný dotačním titulem.

„Problémy jsou svým způsobem modelové a obecně brzdí obnovu krajinných struktur po celé republice. Bylo by dobré, kdyby na to stát pamatoval a pokusil se to řešit," uzavírá Najmanová. Stavební práce na mokřadu potrvají do konce roku.

Jana Pavlíčková