Kapesné studentům nestačí. Chtějí dvakrát víc

Středoškoláci z malých měst do pěti tisíc obyvatel se mají nejlépe. Hned po mládeži ze stotisícových velkoměst totiž dostávají druhé největší kapesné. Většina z něj padne na jídlo a posezení s přáteli.

„Bereme-li v potaz vyšší ceny ve větších městech, můžeme říci, že mladí z nejmenších měst si žijí zcela nejlépe," vysvětlují tak autoři průzkumu o kapesném, který provedla agentura STEM/MARK.

Výsledky ukázaly, že středoškoláci dostávají průměrně 654 korun měsíčně. Nejštědřejší jsou rodiče v Praze, dětem dávají skoro tisícovku. Zatímco mládež na Moravě hospodaří se 731 korunami, studenti v Čechách jsou na tom o poznání hůř. V průměru si musí vystačit jen s 558 korunami. Necelá polovina Severočechů přitom za měsíc nedostane víc než 350 korun. Víc než tisícovku může utratit jen osm procent mladých.

Někteří si šetří

Sedmnáctiletá Marie Beránková na začátku každého měsíce počítá s pětistovkou. Od rodičů ji obvykle dostává před odchodem do školy.

„Na drobné výdaje a zábavu mi to stačí. Když si chci koupit něco dražšího, co mi rodiče nechtějí zaplatit, ušetřím si na to z peněz od babiček a z brigády," říká středoškolačka.

Řada teenagerů ale se svým kapesným tak spokojená není. Výsledky průzkumu ukázaly, že studenti ze severu Čech by v průměru chtěli dostávat až dvakrát víc peněz, než mají teď. Čtvrtina by si dokonce přála víc než tisícovku měsíčně.

Rodiče si naopak myslí, že jejich potomci by si měli vystačit i s nižší částkou.

Nejvyšší kapesné platí rodiče teenagerům ve velkoměstech, průměrně 698 korun za měsíc. Na druhém místě jsou nejmenší obce do pěti tisíc obyvatel s 667 korunami.

Vysokoškoláci mají dva tisíce na měsíc

S nástupem na vysokou školu kapesné roste. Vysokoškoláci hospodaří v průměru s více než dvěma tisíci měsíčně. Nejvyšší kapesné je ve velkoměstech (2 763 korun) a v obcích do 5 000 obyvatel (2 303 korun). Nejméně, přibližně polovinu toho co mladí ve velkoměstě, dostávají studenti ve městech s 5 000 až 20 000 obyvateli (1 367 korun).

„Zajímavé je, že ti z obcí s nejnižším kapesným jsou s jeho výší zároveň nejspokojenější. Přáli by si ho navýšit v průměru o necelých 300 korun, což není ani polovina částky, kterou by uvítali studenti ve velkoměstech," zdůrazňuje agentura STEM/MARK.

Středoškoláci i vysokoškoláci v průzkumu přiznali, že kapesné utrácejí hlavně za jídlo a posezení s přáteli. Řada z nich stále bydlí u rodičů, takže jim odpadá starost o náklady na bydlení. Vysokoškolákům ho většinou platí rodiče nad rámec kapesného.

Mnoho mladých zároveň uvedlo, že rodiče se starají i o jejich účty za telefon a internet. Oblečení teenagerům kupuje 92 procent rodičů. Dvě třetiny rodičů dětem nad rámec kapesného nakupují i elektroniku, jako jsou mobilní telefony, tablety či hudební přehrávače.