Od toho červnového dne už parník, který od loňského podzimu prošel generální opravou, svezl desítky výletníků. Pár z nich možná ještě pamatuje, jak Máj vypadal před pětapadesáti lety, kdy loď, jediná svého druhu na světě, doputovala z loděnic ve Štěchovicích do Starých Splavů a pomocí tanku usedla na hladinu Máchova jezera. A do své původní podoby z konce 50. let se parník během rozsáhlé rekonstrukce vrátil.

Nový kabát měli parníku původně „ušít" v některé z tuzemských loděnic. Přeprava osmdesátitunového kolosu by však celou opravu notně prodražila, proto práce probíhaly jen pár metrů od přístaviště, v areálu dokského jachtklubu.

„Díky tomu se na rekonstrukci z převážné části podíleli zaměstnanci Regaty Máchovo jezero, která loď vlastní a provozuje. Mezi nimi nechyběli lodníci ani kapitáni z Máje, kteří k lodi získali ještě bližší vztah než kdy předtím. Téměř cokoliv, na co se dnes podívají, prošlo jejich rukama a to včetně renovovaných interiérů a mobiliáře," říká Petr Žemlička, mluvčí Regaty.

Proč je na zádi Máje nápis „Děčín"? Jedná se o místo, domovský přístav, kde je loď evidována. Dle "Řádu plavební bezpečnosti na vodních cestách ČR", ale i kdekoliv jinde na světě, musí být vyznačen na obou bocích zadní části plavidla nebo na jeho zádi. Po něm následují poznávací písmena státu, v němž je místo evidence.

Největší parník čtyřčlenné dokské flotily na hladině doslova září. To samé platí i o interiérech. Na dolní palubě se cestující mohou usadit do pohodlných čalouněných sedaček a osvěžit se u původního dřevěného baru, který na Máji sice byl od začátku, ale léta svou funkci neplnil. Co šlo zachovat, se zachovalo. Když se dělalo něco nového, tak ve stejném stylu. Z jiného materiálu se například muselo dělat ostění kabiny. „Umakart se už nevyrábí, tak jsme použili sádrokarton," zmínil Reichert.

Bílomodrá loď postavená v roce 1959 speciálně pro Máchovo jezero je na první pohled mnohem hezčí, jinak se toho ale na ní moc nezměnilo. Ideou celé rekonstrukce bylo vrátit Máji původní podobu z konce padesátých let.Modernizace se nevyhnula ani toaletám či veškerým technologiím. „Výměnou prošla elektroinstalace, požární signalizace a desítky kilometrů kabelů, které jsou samozhášecí, a vyhovují tak nejpřísnějším námořním normám," vysvětluje Žemlička.

Mezi turisty je Máj nejžádanější. Pojme až 250 pasažérů. „Už dříve platilo, že když na okružní jízdu vyjel jako první Máj, tak na druhou jízdu máme plno. Nyní to platí dvojnásob," uvedl Vladimír Reichert, ředitel společnosti Regata Máchovo jezero, která lodní dopravu na jezeře provozuje. Někteří lidé se podle něj nyní k Máchovu jezeru vydávají zejména kvůli Máji. „Jako děti se s ním několikrát svezli a teď přijeli, protože slyšeli o jeho renovaci," zmínil Vladimír Reichert.

V sezoně se některou z výletních lodí po Máchově jezeře sveze zhruba 19 000 lidí. Okružní jízda trvá 70 minut a je na ní sedm zastávek. Máchovo jezero je jediným místem v Libereckém kraji, kde mohou plout velké výletní lodě.

Co jste o Máji (ne)věděli• Je to jediná loď českého původu na Máchově jezeře a plně naložená může jet rychlostí 20 km/hod.
• O pohon Máje se starají dva dieselové, vodou chlazené, šestiválcové motory M634 o celkovém výkonu 308 kW. Oba sice prošly generální opravou a dostaly nový nástřik, předchozí léta provozu na nich však nezanechala téměř žádné negativní stopy. Stejné typy motorů se montovaly také do nákladních vozů Liaz alias "trambus" či "mates". Díky prosklené strojovně jsou nyní motory vystaveny na odiv pasažérům.

Vůbec první výletní lodí na Velkém rybníku, dnešním Máchově jezeře, byl v roce 1920 parník Greif.Lodní dopravu odstartoval GreifVůbec první výletní lodí na Velkém rybníku, dnešním Máchově jezeře, byl v roce 1920 parník Greif. Pohon zajišťoval parní stroj a loď každou hodinu přepravila až 36 cestujících z Doks do Starých Splavů. „Časy plaveb korespondovaly s jízdními řády na železnici, a parník tak byl významnou součástí tehdejší dopravní infrastruktury," říká Renata Mauserová, vedoucí Městského kulturního střediska v Doksech. Obliba lodní dopravy na jezeře rostla a kapacita parníčku přestala brzy stačit. Okolo roku 1930 ho vystřídala motorová loď Tista, později přejmenovaná na Hynka, která turisty po jezeře vozí dodnes. V květnu 1924 byla zakoupena a do provozu uvedena motorová loď Maria, kterou slavnostně pokřtila Marie, hraběnka z Valdštejna. Loď byla po druhé světové válce přejmenována na Jarmilu. Ta je v současnosti nejstarší výletní lodí na Máchově jezeře a letos oslaví 90 let od svého uvedení do provozu. Vyrobena byla  v roce 1924 v berlínských loděnicích Dekumag. Nejmladší výletní lodí Máchova jezera je Racek. Byl vyroben v Budapešti v roce 1966 a mezi největší zajímavostí patří fakt, že celý jeho trup je vyrobený z hliníku.  „U ostatních lodí s tak nákladnou renovací jako u Máje v nejbližších letech nepočítáme," dodal Vladimír Reichert, ředitel Regaty Máchovo jezero. Všechny lodě jsou podle něj ve výborném technickém stavu.