Surrealista s vizáží pohádkového dědečka musí počkat. Přednost před ním má oprava čtvrt století ztrouchnivělého dřevěného šindele. Tak by se dal obecně popsat příběh, který v těchto dnech zažívá budova někdejšího augustiniánského kláštera v České Lípě a v něm sídlící Vlastivědné muzeum a galerie.

Po nekonečných odkladech začala rekonstrukce střechy muzea, která byla už v naprosto havarijním stavu. Na započetí stavebních prací doplatil významný český surrealista Ivo Medek Kopaninský, výtvarník ověnčený mnoha cenami i honosící se hustým bílým vousem jako postavy šířící životní moudro v pohádkách.

Medek měl v České Lípě zakončit letošní výstavní sezónu představením svých surrealistických a černohumorných koláží a obrazů. Kvůli započetí stavebních prací na českolipském muzeu je ale jeho výstava zrušená a náhradní termín nebyl dosud zveřejněn.

Muzeum bylo v poslední době jako vesnická stodola. Když udeřily lijáky, proudila voda proděravělou střechou až do přízemí. Voda ohrožovala nejen samotnou památku, založenou v 17. století Albrechtem z Valdštejna, ale i muzejní sbírky.

„Rekonstrukce střechy, která nyní začne, skončí v polovině roku 2015," řekl už dříve ekonomický náměstek hejtmana Marek Pieter. „Předpokládaná cena klesla ve výběrovém řízení přibližně o sedm milionů korun."

Současnou střechu muzea stavěli řemeslníci na sklonku komunistického režimu, v letech 1987 a 1988. Udělali ji z málo odolného dřevěného šindele. Střechu navíc nastříkali obyčejným luxolem, který nedokáže čelit plísním, škůdcům a dřevokazným houbám. „Krytinu z šindele nasadili řemeslníci na špatné krovy," upozornil také ředitel muzea Zdeněk Vitáček. „Když jsme naposledy čistili okapy, zjistili jsme, že střecha se na některých místech propadá."

Podle Vitáčka nepřichází opravy střechy za pět minut dvanáct, ale spíše deset minut po dvanácté. „Při silných deštích proniká voda do expozice v prvním patře i do galerie v přízemí," popsal Vitáček. „Museli jsme dokonce přestěhovat některé exponáty. Ohrožovala je plíseň a vlhkost."

Střecha na muzeu se skládá ze dvou vrstev. Vrchní hnije a rozkládá se na třísky. Zkáze však již dlouhá léta podléhají rovněž spodní dřevěné šindele.

„O opravu střechy usilujeme již deset let," konstatoval Vitáček. „Voda proniká i na římsy pod střechou. Na jednom místě spadl kus římsy a fasády. Na Rajský dvůr už raději návštěvníky ani nepouštíme."

Aby dřevěný šindel na střeše vydržel, musel by se jednou za tři roky přeložit a natřít lněnou fermeží. „To se stalo pouze jednou v roce 1998. Náklady dosáhly půl milionu korun," poznamenal Vitáček. „Kvůli nedostatku peněz jsme pak už na šindelové střeše prováděli jen menší úpravy tam, kde nejvíce zatékalo."