Rozšíření povrchového dolu by mělo vést podél silnice z německé Žitavy do polské Bogatyně. Je to jen 300 metrů od nejbližšího obydleného českého území v Uhelné, která patří pod Hrádek n. N. Kraj i obce v pohraničí se bojí především zvýšeného hluku a prachu. „Ohroženy mohou být i zdroje pitné vody," řekl náměstek hejtmana pro životní prostředí Josef Jadrný.

Hnědouhelný důl u Bogatyně zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów, která byla postavena v letech 1961 až 1971. V posledních letech prošly bloky elektrárny modernizací za více než 1,5 miliardy USD (asi 37 mld Kč). Díky tomu se podařilo snížit emise oxidů síry na osminu a výrazně klesly i emise oxidů dusíku a prachu. „Stavět tam ale začali další blok," upozornil hejtman Martin Půta. I proto potřebuje elektrárna další uhlí. Těžit by v Polsku chtěli až do roku 2044. Dobývací prostor, který je dnes na rozloze zhruba 14.000 hektarů by se měl podle informačního systému EIA rozšířit asi o čtvrtinu. „Budeme dělat vše proto, abychom v rámci mezinárodní EIA naše námitky uplatnili. Můj soukromý názor je, že to bude velice obtížné, protože Polsko se evidentně chystá to ložisko vytěžit až do úplného konce a využít ho pro výrobu elektřiny," řekl Půta. Svědčí o tom podle něj i výkup pozemků a nemovitostí v plánovaném dobývacím prostoru na polské straně.