Jen minimální emise tuhých látek, jedovatého oxidu siřičitého nebo oxidů dusíku. Zatímco v jiných městech patří teplárna často mezi největší znečišťovatele ovzduší, v České Lípě to neplatí.

Jak ukázaly aktuální údaje, razantní modernizace v teplárně omezila emise jedovatých plynů do vzduchu na úplné minimum. Místní teplárna vypouští nyní nad Českou Lípou podle aktuálního vlastního srovnání o 65 tisíc tun skleníkových plynů méně než v roce 1996.

Na rapidním zlepšení emisní situace má velký podíl už čtrnáct let staré zrušení výroby tepla z hnědého uhlí a mazutu. Nicméně nově situaci vylepšil ještě takzvaný „Cogen". Tedy přesně Cogen I a Cogen II. Jde o názvy dvou projektů, v rámci kterých došlo v letech 2011 a 2012 k obří modernizaci celé českolipské tepelné soustavy zhruba za 200 milionů korun.

Cogen je odvozenina z anglického slova cogeneration a znamená kogenerační výrobu. Srdcem teplárny se totiž v uplynulých letech stalo pět nových moderních motorů na plynové bázi, které vyrábějí nejen teplo, ale nově i elektřinu.

Stará Lípa a novoty

Areál teplárny ve Staré Lípě se v letech 2011 a 2012 zcela zásadně změnil. „Starou nepoužívanou uhelnou kotelnu nahradila moderní budova, kam byly umístěny tři z pěti nových kogeneračních motorů a nově zde byla umístěna obří akumulační nádrž, která umožňuje zásobování zákazníků v celém městě," popisuje Lukáš Jankovský, mluvčí skupiny MVV, která je většinovým vlastníkem českolipské teplárny. „Další dva motory jsou umístěné v bývalé výtopně Holý Vrch."

Celkový výkon všech motorů je 18,65 megawattů. Z toho 9,028 MW připadá na výrobu elektřiny a 9,622 MW výkonu zajišťuje výrobu tepla.

V rámci Cogenu teplárna navíc vybudovala 1,6 kilometrů dlouhé horkovodní propojení mezi oběma výtopnami, tedy mezi Starou Lípou a Holým Vrchem. Propojením dvou původně samostatných horkovodních sítí vznikla alespoň to tak teplárna tvrdí jedna z nejmodernějších soustav zásobování teplem u nás. A hlavně to znamená, že teplárna dnes může řídit zásobování teplem po celém městě z jednoho místa.

Pozitivní ekologické dopady, které přinesla modernizace, se podle teplárny mohou projevit i v ekonomice. V České Lípě se podařilo snížit poplatky za vypouštění emisí z více než 2 miliónů korun na pouhé desetitisíce. Zrušení výroby tepla z hnědého uhlí a mazutu v roce 2000 výrazně zlepšilo ovzduší ve městě. Česká Lípa má od té doby zvýšenou pouze hodnotu polétavého prachu, na kterou má velký vliv automobilová doprava.

Moderní a drahé

Navzdory modernizaci má Česká Lípa letos nejdražší teplo v Libereckém kraji. Za jeden gigajoul se po zvýšení ceny platí 712 korun. Důvodem nárůstu ceny o 1,3 procenta oproti loňsku bylo to, že od centrální soustavy se odpojily desítky panelových domů, patřící společnosti CPI Byty. Ta totiž ve svých domech nechala vybudovat samostatné plynové kotelny.

K podobnému řešení se už odhodlala i některá samostatná společenství vlastníků. Například v Mikovcově ulici, v Klášterní, na Újezdu nebo v Dlouhé ulici na sídlišti Špičák. Společenství vlastníků v Mikovcově ulici přestalo už v září 2012 od českolipské teplárny odebírat nejen teplo, které si vyrábějí sami, ale i teplou vodu. Tu teď nakupují od Severočeských vodovodů a kanalizací a sami si ji ohřívají.

Zatímco emise skleníkových plynů klesají, cena tepla v České Lípě docela podstatně roste. V roce 2011 přišel místní domácnosti gigajoul ještě na 595 korun, o rok později cena skokově narostla na 680 korun a vloni překročila hranici sedmi set korun na částku 702 Kč za gigajoul.

K ceně tepla je nutné dodat, že ačkoli je nejvyšší v kraji, nemusí to ve výsledku znamenat, že domácnosti v okresním městě zaplatí letos za teplo horentní sumy. Určitě totiž ušetří díky mírné zimě, spoří také zateplené domy a teplárna každoročně vrací přeplatky. V roce 2012 šlo zpět do českolipských domácností 13 milionů Kč, vloni 9 milionů.