Krajský soud, který přikázal LIS, aby o žádosti Petra Červy znovu rozhodla, tak prakticky řekl, že se příslušným zákonem musejí řídit i obchodní společnosti.

Nakonec to potvrdil i Nejvyšší správní soud, který zamítl žádost ze strany LIS o odklad rozsudku. Na základě toho rozhodlo představenstvo společnosti v čele s náměstkem Jiřím Šolcem o kladném vyřízení žádosti.

„Jsem rád, že mi LIS informace poskytla. Ukázalo se tak, že bránit svoje práva u soudu se vyplatí, i když je s tím spousta starostí a jde „jen" o právo na informace. Když ale vidím, jak banální věc LIS osm měsíců tajila, jsem poněkud v rozpacích. Nemyslím si, že to bylo vůbec nutné. Zvláště, když stoprocentní vlastník LIS, město Liberec, zveřejňuje na internetu celé smlouvy," řekl po obdržení odpovědi Petr Červa, který informace potřeboval při práci na srovnání nákladů, které města vynakládají na nákup IT služeb.

LIS je stále přesvědčena, že informace o jejím hospodaření nepatří veřejnosti

Liberecká IS je však stále přesvědčena, že není povinna ze zákona poskytovat informace o hospodaření firmy veřejnosti. I proto podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který o ní však ještě nerozhodl.

Na začátku kauzy byl i předseda představenstva Jiří Šolc přesvědčen, že se zákon na obchodní společnosti nevztahuje, když napsal: „Mnohokrát o tom jednalo představenstvo a rozhodlo o tom jednomyslně Liberecká IS není oprávněna tato data vydávat."

Postupem času však změnil na věc názor on i představenstvo, respektive bylo donuceno respektovat rozsudek soudu.

„Soud zamítl předběžné opatření a následně představenstvo společnosti rozhodlo o vydání informací. Nyní tedy, kdyby nějaký obchodní partner chtěl žalovat LIS, že poskytlo komukoliv informace, my jsme z obliga, tento člověk by musel žalovat Českou republiku," řekl Šolc.

Ze zveřejněných informací tak pouze vyplývá jakou službu, jakým způsobem a za kolik peněz LIS nakupuje od subdodavatelů. Ze srovnání, které Červa zveřejnil ihned po obdržení odpovědi, pak vyplývá, že Liberec v porovnání s ostatními stejně velkými městy neplatí za IT služby o mnoho více než oni.

Po zveřejnění informací pak zůstává otázkou, co se bude dít s kasační stížností, kterou LIS podala na rozsudek, kterým se nakonec stejně musela řídit.