Kuriózní okolnosti měla čtvrteční návštěva ministra bez portfeje Jiřího Dientsbiera v České Lípě. Člen vlády, který má chalupu v obci Kozly a na Českolipsku to dobře zná, ve čtvrtek dopoledne navštívil mimo jiné českolipský Dům humanity.

S jeho klienty, českolipskými bezdomovci, kteří ho dokonce vyhlíželi z okna, se ale nakonec nesetkal. Setkání s nimi mu bylo na doporučení „odepřeno", neboť komunita klientů Domu humanity nyní zápasí s výskytem štěnic.

„Kolegyně má odvahu, já bych tam nešla," komentovala přímo před ministrem ředitelka Sociálních služeb města Česká Lípa Eva Stehlíková kuráž své podřízené, která vešla do malé místnosti, kam vedení Domu humanity po dobu návštěvy ministra „izolovalo" své klienty.

Lovec nedostatků

Ministr se v této souvislosti dozvěděl, že Sociální služby České Lípy vydávají na boj s hmyzem, parazitujícím na lidech, ročně částky v řádech desítek tisíců korun (z úst ředitelky českolipských Sociálních služeb padla dokonce přesná částka, naproti tomu na otázku, kolik je v České Lípě bezdomovců, ale ministr odpověď nedostal). A ředitelka organizace mu také vyjmenovala všechny další ubytovny a zařízení ve městě, kde se štěnice také vyskytují.

Záležitost s krvelačným hmyzem byla naštěstí v rámci ministrova programu zřejmě jen zanedbatelnou marginálií. Důležitější pro něj bylo setkání a komunikace s lidmi, kteří v sociálních službách pracují.

„Snažím se vyjíždět do různých míst České republiky, sledovat, jaké tam jsou problémy. Tady jsme navštívili nebo navštívíme celou řadu zařízení, která poskytují různé typy sociálních služeb. V zásadě tedy mapujeme, jakým způsobem to funguje a kde jsou v tom systému mezery, nedostatky, na které by bylo potřeba reagovat," zmínil po prohlídce prostor Domu humanity (vyjma „karanténní" místnosti) Jiří Dientsbier.

Před Domem humanity navštívil také Dům s pečovatelskou službou, kde ho zaujal jeden z problémů.

„Že mezi žadateli o místo v tomto domě nejsou jen senioři, kteří mají i nějaký zdravotní problém, ale je tam celá řada těch, která má především sociální problém, například, že zůstali sami jen s jedním důchodem a mají problém z něho hradit běžný nájem za ubytování," zmínil ministr, co ho zaujalo. „Pomoc takovým lidem by mělo poskytnout sociální bydlení, se kterým se ještě žádná vláda nedokázala popasovat, a my to konečně chceme vyřešit."

Dientsbiera měla v České Lípě doprovázet také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová, ale ta se nakonec omluvila a v Lípě ji suploval jeden z jejích poradců. Ministr Dientsbier v Lípě také informoval o aktuálním jednání vlády, která právě řeší, jak by neziskové organizace, pracující v sociálních službách měly kofinancovat své projekty dotované z programů Evropské unie.

„Snažím se, aby pokud možno bylo financování v této oblasti stoprocentní, protože stát si víceméně u takovýchto organizací objednává služby. Neziskové organizace často zastupují stát tam, kde to stát nezvládá," nastínil svůj postoj ministr.

Na dotazy, týkající se jeho vazby na Českolipsko, odpovídal jen velmi stručně. Potvrdil, že do Kozlů stále jezdí, ale ne tak často, jak by sám chtěl.

Jiří Dienstbier a obec KozlyJezdíte na Českolipsko stále i soukromě?
Jezdím na chalupu do Kozlů, když je příležitost, ale bohužel ne tak často, jak bych rád.
Udržujete pořád vazby, které na Českolipsku rozvíjel Váš otec? Jste například v kontaktu s rodinou Ladislava Lise?
Je pravda, že v Pekle už jsem dlouho nebyl. Příležitostně ale s lidmi, ať už místními, nebo těmi, kteří tu také mají chalupy, kontakt udržuji.