Pouhých 160 tisíc obdrží město Liberec na obnovu památek v tomto roce. Zatímco v Jablonci dostanou téměř milion a půl, v Zákupech nebo Turnově také téměř milion, Liberec si bude muset vystačit s podstatně nižší částkou. Jak poukázal ředitel libereckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Miloš Krčmář, rozhodně za tím nestojí nepřízeň ministerstva kultury.

Muzeum dostane okna

„Liberec si pro rok 2016 žádal o částku 161 tisíc a po zaokrouhlení ji tudíž dostal prakticky celou," vysvětlil Krčmář s tím, že o peníze si prostřednictvím města zažádalo Severočeské muzeum, které za ně chce opravit okna.

„Problém je v tom, že město nemá připravené projekty," pokračoval Krčmář. Přitom pro vlastníky kulturních památek v památkové zóně je to jediná možnost, jak čerpat státní dotace, které mohou majitelům poskytnout největší částky. Podle Krčmáře by město mělo vytipovávat vhodné akce, předávat informace vlastníkům a zajišťovat administraci programu, což nedělá.

„Je zvláštní, že město nechalo zpracovat aktualizaci programu regenerace, ale vůbec jej nevyužívá. Každoročně zde utíkají finanční prostředky, a to nejen pro památky města," zdůraznil Krčmář. Podle něj se ve městě najde řada objektů, které by si opravy zasloužily.

„Je zvláštní, že město nechalo zpracovat aktualizaci programu regenerace ale vůbec je nevyužívá. Každoročně zde utíkají finanční prostředky, a to nejen pro památky města." Miloš Krčmář, ředitel územního pracoviště Národního památkového ústavu Liberec.

„Divadlo procházelo poslední dobou jen drobnými udržovacími pracemi, historická radnice i zámek mají střechu ze zcela nevyhovujícího materiálu a vnější plášť arciděkanství také není zrovna chlouba města," vypočítal Krčmář.

Náměstkyně pro územní plánování, veřejnou zeleň a životní prostředí Karolína Hrbková s ním souhlasí. „Je pravda, že sice byla přijata aktualizace programu regenerace, ale že se s ním nepracuje," připustila náměstkyně Hrbková. Má v plánu sejít se s ředitelem a začít na programu pracovat koncepčně. Podle ní je nutné najít systém, jak motivovat vlastníky soukromých objektů, aby si o dotace zažádali.

Město se nesnaží

„Město tento dotační titul skutečně příliš nevyužívá. Na druhou stranu musím říct, že to funguje mnohem líp než před lety. Dříve se stalo, že žádosti ani nedoputovaly na ministerstvo," poznamenal ředitel Severočeského muzea, bývalý „památkář" Jiří Křížek.

Stejně jako ředitel libereckého NPÚ se domnívá, že jedinou cestou, jak dostat do města více peněz na obnovu památkové zóny, je seznamovat s touto možností co nejvíce potenciálních zájemců. „Liberec je cenné historické město, byla by škoda toho nevyužít," poznamenal Křížek.