Na vyvýšeném pozemku ve Velenicích u Zákup hrdě stojí staré hospodářské stavení se dvěma budovami. Dva roky zde funguje sociální farma, která pomáhá lidem zpět do života a v budoucnu by se měla stát významným centrem tradičního zemědělství.

„Snažíme se nejen lidem poskytovat ubytování, ale zároveň jim dát zaměstnání. Kde ale umístit lidi, kteří nemají téměř žádné zkušenosti a znalosti? Nabídla se myšlenka začít provozovat sociální farmu," říká ředitelka českolipské Farní charity Eva Ortová s tím, že dlouho sháněli zavedený provoz ke koupi, až nakonec našli staršího pána, který byl ochotný prodat zanedbaný velenický kravín i s dobytkem. Chtěla tomu náhoda, že i majitel sousední budovy, která k hospodářství historicky patřila chtěl svůj objekt také prodat a tak se Farní charitě podařilo farmu získat celou.

110 hektarů

Akci zainvestovalo litoměřické biskupství, se kterým charita sociální farmu společně provozuje.

„Loni jsme hospodařili na zhruba 54 hektarech a podařilo se nám přesvědčit okolní faráře a farnosti, aby nám pronajali zemědělské pozemky vrácené v restitucích. Díky tomu letos mámě už 110 hektarů," říká Eva Ortlová.

Na farmě trvale pracují čtyři lidé, jeden je odborníkem v zemědělské oblasti a zbylí tři byli dlouhodobě nezaměstnaní. Dnes společně obhospodařují zmíněnou zemědělskou plochu, která slouží hlavně jako zdroj sena a senáže pro 44 hlavé stádo tura domácího a jeho volnou pastvu. Na třech hektarech také pěstují brambory. Vše v tradičním duchu.

V tuto chvíli je farma v takzvaném přechodném období. Znamená to, že pokud bude po dva roky splňovat parametry ekologického zemědělství, obdrží oficiální status, který jí umožní produkty jako ekologicky vyrobené prezentovat a prodávat.

Maso z pastvy

„Cítíme, že je velký hlad po mase, o kterém lidé vědí, kde vyrostlo a je z ekologického chovu, nedokrmované masokostní moučkou a podobně," popisuje hlavní zaměření farmy Ortová.

Dva roky zde funguje sociální farma, která pomáhá lidem zpět do života a v budoucnu by se měla stát významným centrem tradičního zemědělství.

Krávy, býci i telátka se mohou volně pohybovat po pastvinách, kde pojídají trávu a když chtějí, mohou se schovat v budově kravína. Ani tam nejsou zavření v klecích jen o něco větších než oni sami, ale mohou opět volně korzovat po objektu.

Maso si začínající farmáři loni nechávali zpracovávat jinde, ale do budoucna by rádi měli vlastní bourárnu.

„O maso byl ohromný zájem a prakticky ihned se prodalo. Prodali jsme i všechny loňské brambory," naznačuje Eva Ortová, že zájem o jejich produkty na trhu je.

Škola v přírodě

Oba objekty, ve kterých farma sídlí, jsou v tuto chvíli ve velice zanedbaném stavu. V současnosti se otázkou jak chráněnou budovu obnovit v nejlepším zájmu provozu zabývá architekt.

„Chtěli bychom tu udělat výukové středisko pro děti a mládež, případně celé rodiny. Plánujeme zřídit ubytovací kapacity, možnost stravování a prostor pro workshopy, při kterých bychom formou neformálního vzdělávání předávali dětem náhled do ekologického zemědělství" líčí Ortová.