„Kromě vyhlídky se návštěvníci mohou zastavit také v restauraci. Využít mohou i nově vybudované ubytování nebo wellness centrum," řekl zhotovitel stavby Jan Imlauf.

Středověký rytířský hrádek nechal v roce 1901 na vrchu Kovadlina u turistické stezky vybudovat liberecký textilní magnát Heinrich Liebieg, známý mecenáš a milovník umění. „Výšinu postavil norimberský architekt. Jako materiál použil kostky z norimberských domů," dodala Božena Kosinová, dlouholetá provozovatelka Liberecké výšiny.

Objekt vyhlášené zastávky turistů, ale i místo, kde si mnoho párů řeklo své ano, od poloviny devadesátých let chátral. Útočiště zde našla i řada zlodějů, která rozkradla a poničila většinu vnitřního vybavení. „Stavba byla ve velmi špatném stavu. Se zloději jsme bojovali i v průběhu rekonstrukce. Kradli prakticky vše," dodal Jan Imlauf.

Slavnostní otevření Liberecké výšiny proběhne v sobotu druhého února v upířím stylu. Odpoledne karnevalem pro děti, večer zábavou pro dospělé.

Mnoho páru si zde řeklo své ano. Oslavili tu promoci nebo maturitu. Zapili první rozchod, poznali svého nového partnera. Romantický hrádek ukrytý v lese nad libereckými Lidovými sady opět ožívá. Po dlouhých letech chátrání se v únoru Liberecká výšina znovu otevře.

Stavbařům se i přes velkou modernizaci podařilo navrátit původní ráz a napravit neodbornou rekonstrukci ze šedesátých let. „Když jsme objekt přebírali, byl ve velmi špatném stavu. Vnitřní vybavení bylo zcela zdemolováno nebo úplně chybělo," uvedl Jan Imlauf, zhotovitel stavby.

Romantická stavba z roku 1901 byla postavena z již použitého materiálu.

„Liberecký textilní magnát Heinrich Liebieg, známý mecenáš a milovník umění, nechal z vesnice kousek od Norimberka rozebrat tamní kostel a z těchto kamenů se postavila výšinská věž," uvedl architekt Jiří Soukup.

Liberecká výšina je pro mnoho Liberečanů srdeční záležitost. „Pamatuji si na ty úžasné zábavy a diskotéky, které byly vždycky do rána. Nikdy nezapomenu, jak jsme se i v zimě brodili tím sněhem do toho šíleného kopce. Vybavují se mi úžasné zážitky," s úsměvem vzpomíná Jana Hečová.

Skoro celý svůj život darovala Liberecké výšině Božena Kosinová. Charismatická dáma měla romantický hrádek nad Libercem dlouhé roky v nájmu. „Je to srdeční záležitost. Byl to skoro náš domov," vypráví Kosinová.

Božena Kosinová se vyučila číšnicí a už v době učení chodívala na Výšinu pracovat. „Už v roce 1969, když se otevírala po rekonstrukci, jsem tu pracovala, ale jen pár týdnů, nechtělo se mi chodit do toho kopce," vzpomíná Kosinová.

Na počátku osmdesátých let přišla do rodiny Kosinů Liberecká výšina znovu, tentokrát na delší dobu. „V roce 1983 jsem dostala nabídku dělat na Výšině vedoucí provozu. Bylo to naše dítě. Trávili jsme tam veškerý čas. Já když si vzpomenu, jak jsme pořádali různé zábavy," zasní se Kosinová a pokračuje: „Dříve se lidé uměli bavit, byla tu živá hudba. Zákazníci se k sobě a k personálu chovali mnohem přátelštěji," míní Božena.

Za dob pronájmu Liberecké výšiny u paní Kosinové se na zábavu nezletilí nedostali.

„Neexistovalo, aby se dovnitř dostal zákazník, kterému nebylo osmnáct," vzpomíná Kosinová a hned dodává: „Před nedávnem jsem se dokonce dozvěděla, že jeden můj současný kolega objevil fotku, na které se snaží dostat se na výšinskou diskotéku a já ho tam nepustila, protože prostě nebyl zletilý," směje se bývalá provozovatelka

O různé příhody v blízkosti romantického hrádku není nouze.

„V noci hodně pískali srnky. Jednou můj manžel jednu maličkou srnku zachránil. Byla zesláblá a hrozně malá. Ujali jsme se jí. Stal se z ní takový maskot," vypráví Kosinová.

Adoptivní rodina zvířete si zpočátku nevěděla rady s výživou srnky. „Manžel je hrozný lidumil a milovník zvířat. Když viděl tu zuboženou srnu, musel se o ní postarat. Nikdy bych nevěřila, že budeme někdy mýt srně zadek. Z klasického mléka měla průjem, musela pít pouze tatramléko," směje se Božena.

Srna se stala maskotem a miláčkem na dlouhých devět let.

„Někdo má doma psa, my měli srnku," dodává Kosinová.

Libereckou výšinu chtěla Božena Kosinová koupit. Měla i předkupní právo. „Bylo mi nabídnuto, že když odkoupím základní prostředky, že mám možnost odkoupit provozovnu za odhadní cenu. Ta byla tehdy 780 tisíc korun, ale bohužel se vše oddalovalo, až město od záměru upustilo a v roce 1999 jsem byla nucena Libereckou výšinu předat. Od toho okamžiku byla Výšina uzavřena a začala chátrat," popsala Kosinová.

Město Liberec do oprav Liberecké výšiny od jeho uzavření neinvestovalo. Později se z objektu začala stávat ruina, o kterou projevil zájem soukromý investor s tím, že Výšině navrátí její slávu. Na opravu získal i evropské dotace.

Oproti minulosti přibylo na Liberecké výšině jedno patro, kde jsou apartmány. „Celé se to zvedlo. Přibylo několik pokojů. Vedle objektu jsme udělali i přístavbu, kde je malé wellness," řekl Jan Imlauf, zhotovitel stavby.

Slavnostní otevření Liberecké výšiny proběhne v sobotu druhého února. „Pro rodiny s dětmi je připraveno zábavné odpoledne ve stylu strašidelného hradu. Chybět nebudou i různá představení. Zhruba pak od osmi večer začne zábava pro dospělé. Bude tu živá kapela a následně diskotéka až do ranních hodin," dodal Imlauf.

Během slavnostního otevření si budou moci první návštěvníci prohlédnout Liberec i Jablonec z ptačí perspektivy. „Otevřeme i vyhlídkovou věž, odkud je krásný výhled. Návštěvníci tak po letech uvidí jedinečný výhled na okolí," podotkl zhotovitel stavby Jan Imlauf.