V roce 1903 si Rosa Bondyová nechala vystavět na pomezí Františkova a „velkého" Liberce, na křižovatce
s Žitavskou ulicí, secesní hotel. O deset let později vyrostlo naproti, na místě bývalého uhelného skladu, kino Zentral, kterému lidé začali po jeho majitelích přezdívat „Central Bondy". Jaký repertoár hrálo, se v archívech nedochovalo. Podle historika Jaroslava Zemana bylo ale v předválečném období repertoárově vyhraněné pouze Revolver kino v Pražské ulici.

Zato ale víme, že s koncem rakousko-uherského mocnářství přišla první změna názvu a kino „Bondy" se přejmenovalo podle dobové módy na kino Urania. „Bylo to zřejmě v roce 1931 a název získalo podle stejnojmenného vzdělávacího spolku," uvádí ve své rozsáhlé studii o liberecké čtvrti Františkov Jiří Bock 
z libereckého archivu.

Po útěku židovského majitele Maxe Bondyho před nacisty bylo kino krátce uzavřeno a proběhly tu dílčí úpravy. Znovu se otevřelo ještě před válkou, 20. ledna 1939. Už jako Zentral – Lichtspiele.

Rekonstrukce za pouhých 60 dní

Další změna proběhla 
s osvobozením. Tehdy se 
z německého Lichtspiele stalo kino Zdar. Pod tímto názvem hrálo krátce i po sovětské okupaci. Z protestu. V období normalizace se ale vrátilo zpátky k názvu, pod jakým jsme ho znávali do konce osmdesátých let. Kino Sofia.

V roce 1967 proběhla v kině velká rekonstrukce. Podle informací, uvedených v Knize 
o Liberci autorského týmu Romana Karpaše, trvala pouhých šedesát dnů. Kino začalo promítat na širokoúhlý formát. Do roku 1986. Pak nastoupily demoliční čety a secesní rohové kino ustoupilo výstavbě důležitého dopravního uzlu z Liberce na Frýdlant a na Děčín. Stejně jako mnohé domy a továrny, které společně tvořily jednu 
z tváří starého Františkova.

Jak se kino jmenovalo
Kino bylo otevřeno 23. prosince 1913 pod jménem Zentral. Po svém židovském majiteli, Maxu Bondovi, se mu říkalo Zentral Bondy.
V období první republiky změnilo jméno na Uranii, podle stejnojmenného vzdělávacího spolku.

Od roku 1939 se jmenovalo Zentral – Lichtspiele.

Další změna přišla po osvobození, kdy se kino přejmenovalo na Zdar 
a později na Sofii. Pod tímto posledním názvem bylo kino koncem osmdesátých let zbouráno při stavbě dálničního obchvatu.

Zdroj: Jiří Bock, Františkov