„Důvodem tohoto projektu je stávající kapacita 8 lůžek Jednotky intenzivní péče, která není dostatečná. Kvůli jejich nedostatku se běžně odkládají operační výkony. Někteří pacienti, kteří vyžadují intenzivní péči a trvalou monitoraci, musí být z kapacitních důvodů předčasně překládáni na standardní oddělení," vysvětlil ředitel nemocnice Vít Němeček.

Tato situace se navíc zhoršuje s přesouváním akutní péče z menších nemocnic do té jablonecké. Promítlo se zde zrušení lůžkové chirurgie v Tanvaldu a interních oddělení ve Frýdlantu a Semilech.

DRUHÁ NEJVĚTŠÍ INVESTIČNÍ AKCE ČTYŘLETKY

Pokud vše půjde podle plánu, měla by stavba za bezmála 200 milionů, včetně veškerého vybavení, stát do konce roku 2018. „Jedná se o druhý největší investiční projekt tohoto volebního období, hned po revitalizaci CZT," upozornil jablonecký primátor Petr Beitl.

Co se financování týče, nejnákladnější bude samotná výstavba pavilonu, kde se náklady pohybují ve výši 150 milionů korun. Dvě třetiny přitom zaplatí město a třetinu stát. Dokonce již proběhlo několik jednání na úrovni Ministerstva zdravotnictví.

Část přístrojového vybavení pro pavilon intenzivní péče chce nemocnice převzít z Jednotky intenzivní péče a Anesteziologicko-resuscitačního oddělení. Další vybavení, odhadem za 30 milionů korun chce nemocnice nakoupit s využitím evropských fondů. Mobiliář za dalších 15 milionů korun si zaplatí nemocnice ze svého. „Ten projekt je správně pojat," řekl Petr Tulpa, který je zároveň i radním pro zdravotnictví Libereckého kraje.

Tento projekt je navíc ve vysokém stupni připravenosti.

V reálu to znamená, že po schválení se už může začít s vypsáním výběrových řízení. Podle slov ředitele jablonecké nemocnice, pokud nedojde k nějakým zádrhelů, by se mohlo začít stavět už na jaře roku 2017. Samotná realizace by měla trvat 18 až 20 měsíců.

Nový pavilon, který by měl stát mezi Hřbitovní ulicí a současným pavilonem B, by měl mít celkem pět podlaží a celkem 18 intenzivních lůžek. V 1. podlaží by mělo být zázemí oddělení ARO jako šatny, inspekční pokoje a strojovna vzduchotechniky. O patro výše by mělo být lůžkové oddělení ARO se šesti lůžky a obslužnými prostory. Ve 3. podlaží by měla vzniknout Jednotka intenzivní péče operačních oborů, kde bude 6 lůžek a obslužné prostory. Další patro bude mít totožné využití. Nejvyšší 5. podlaží bude sloužit administrativě.

„Ve společném objektu JIP a ARO bude významně posílena zastupitelnost personálu, a to jak sester, tak lékařů," sdělil dále ředitel Vít Němeček.

Po zprovoznění nového objektu a přestěhování pracovišť vznikne navíc ve stávajícím chirurgickém pavilonu prostor pro další rozšiřování zdravotnických kapacit. Po lůžkovém ARO vznikne nízkoprahová emergency, rozšíří se ambulance gastroenterologie, gynekologie a urologie. Po chirurgické JIP potom vznikne dospávací pokoj pro centrální operační sály. „Po administrativním zázemí vznikne ve 4. patře nová 30 lůžková stanice pro následnou péči či internu," dodal Němeček.

Nemocnice zvažovala hned tři možnosti řešení nedostatečné kapacity. Rekonstruovat patro administrativy pro potřeby JIP, přistavět další patro na budovu nebo postavit nový pavilon intenzivní péče. Rekonstrukce nebo přístavba by ale podle ředitele byla za provozu nerealizovatelná, vzniklá plocha by navíc nebyla dostačující a neodpovídala by hygienickým standardům.