Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obávám se, že jsou ohrožená lidská práva všech, říká jejich ochránkyně

Nový Bor /ROZHOVOR/ - Oblast Blízkého východu a dodržování lidských práv je motorem Markéty Vinkelhoferové

18.3.2012 9
SDÍLEJ:

V Afghanistánu se Markéta Vinkelhoferová, rodačka z Kamenického Šenova, nesetkala s nenávistí vůči Evropanům. Zaskočila ji ale obrovská chudoba, v níž místní lidé žijí.Foto: archiv Markéty Vinkelhoferové

Součástí filmového festivalu Jeden svět, jež právě začal v Novém Boru, jsou také besedy s diváky po vybraných projekcích. Jejich tématem bude zejména problematika lidských práv. Jednou z pozvaných diskutujících je i Markéta Vinkelhoferová, která se systematicky a intenzivně věnuje studiu oblasti Blízkého východu. Šestatřicetiletá rodačka z Novoborska poskytla Českolipskému deníku rozhovor.

Odkud pramení tvůj zájem o Blízký východ? Kdy ses začala o tuto oblast zajímat a proč?

V roce 1999 jsem odjela pracovat do Izraele jako au-pair. O Blízký východ jsem se trochu zajímala už před tím, ale tehdy to pro mě byla úplně nová zkušenost. Poprvé jsem byla mimo Evropu, žila jsem převážně v Jeruzalémě, kde se intenzivně prolíná židovský a arabský svět. Zažila jsem tam izraelsko-palestinský konflikt z obou stran, třeba začátek palestinského povstání, tzv. Druhé intifády, v roce 2000. To byl asi hlavní impuls, který mne přiměl k hlubšímu studiu společnosti, politiky a kultury Blízkého východu.

Půl roku jsi pobývala v Afghánistánu. Jaký byl asi ten největší šok pro tebe, Evropanku, v konfrontaci s tamními společenskými a kulturními podmínkami?

Život v Afghánistánu dost znepříjemňovaly každodenní překážky: nedostatek elektřiny a vody, obtíže v pohybu kvůli bezpečnosti. Většinu času jsem netrávila s Evropany, ale s místními. Byla jsem s nimi ráda, ale žijí v obrovské chudobě, kterou jsem nikdy před tím neviděla. Jejich příbytkem je nejčastěji jednopatrový hliněný domek bez kanalizace. Afghánistán je země zmítaná válkou, která trvá v různých podobách víc jak třicet let. Tamní společnost je zdevastovaná, ovládaná vojenskými náčelníky, kteří se dnes bohužel těší podpoře západních zemí. A naděje na zlepšení je podle mne zatím v nedohlednu.

Po 11. září panuje ve světě i v ČR jistá antipatie a někdy i otevřené nepřátelství vůči muslimům a islámu. Jakou zkušenost máš s muslimy a islámem? Liší se mediální obraz od reality?

Realita se od mediálního obrazu liší hodně. Média často zaměřují pozornost na terorismus a radikální formy islámu a ty pak vztahují na všechny muslimy. Tento obraz nám podsouvá, že islám je neslučitelný s naší kulturou. Odpor k muslimům přitom často slouží jen jako zástupné téma našich daleko palčivějších problémů: neutěšené ekonomické situace, odcizení lidí od politiky a tak dále. Je ironií, že strach z muslimů je přítomen v Česku, kde téměř žádní nežijí. Ke mně se muslimové vždy chovali pohostinně a přátelsky. S nenávistí vůči Evropanům jsem se osobně nesetkala nikdy.

V uplynulém roce proběhly v řadě zemí severní Afriky a Arabského poloostrova četné revoluce. Jak myslíš, že se situace bude vyvíjet dál? Co nyní pro nově nastolené režimy bude nejtěžším úkolem, který musí řešit?

Situace je v každé zemi trochu jiná. V Egyptě de facto drží stále hlavní otěže moci armáda, v Libyi bylo zase pro Západ výhodné intervenovat kvůli ropě a povstání. Asi nejdrsnější situace je v Sýrii. Armáda tam masakruje civilisty jako na běžícím pásu, i když lidé věří, že se její moc zlomí. Což se zatím nestalo. Revoluce ukázaly, že mnoho Arabů touží po demokracii, jenže překážky, kterým čelí, jsou obrovské. Ať už se jedná o soupeření etnik, vměšování velmocí nebo překonávání konzervativních společenských struktur. Obecně myslím, že staré i nové režimy mají bohužel velký zájem na tom, aby se zase tak moc nezměnilo.

Věnuješ se lidským právům i v rámci ČR, co vnímáš jako největší problém u nás?

Politiku současné vlády zejména v sociální oblasti. Jmenovitě bezhlavé škrtání, „reformy“, o kterých se tvrdí, že jsou nutné, a samozřejmě obrovská korupce. To všechno dohromady tvoří koktejl, který má a bude mít dopad na nás všechny, ať už patříme mezi střední nebo nižší vrstvy. Budou klesat příjmy, poroste zadlužení domácností, stejně jako řádění exekutorů, které je už dnes ohromné. Politici nám často říkají, že se máme chovat odpovědně, ale sami se tím neřídí. Jen rozeštvávají lidi proti sobě. Obávám se, že v této situaci jsou ohrožena lidská práva nás všech.

Jsi velmi aktivní, předpokládám, že se opět chystáš někam vycestovat. Kam to bude?

Letos v létě se s mužem chystáme na pár týdnů do Spojených států, kde jsme téměř rok žili. Rádi bychom se také opět podívali na Blízký východ.

Máš kromě své práce a profesních aktivit ještě čas na koníčky? Co děláš ve volných chvílích?

Mým koníčkem je moje práce. Snažím se sledovat dění u nás i v zahraničí a stále se vzdělávat. Volné chvíle trávím četbou anebo diskuzemi s přáteli. Pokud mi zbývá čas, a toho opravdu není mnoho, podnikám výlety do přírody.

Pocházíš z Novoborska, procestovala jsi řadu zemí a můžeš srovnávat. Myslíš, že je náš region něčím výjimečný, specifický? Vracíš se sem ráda?

Vracím se moc ráda. Vyrostla jsem v Kamenickém Šenově a jeho okolí opravdu výjimečné je. Na cestách jsem vždycky vzpomínala na několik oblíbených míst z Lužických hor například cestu přes les z Prysku do Kytlice nebo Mlýnů. Je v tom i kus nostalgie, moje dětství.

Jana Maněnová

Autor: Redakce

18.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kateřina Perknerová.
40 9

Komentář Kateřiny Perknerové: Chraňte si hrdla i majetek, parlament zasedá

Ilustrační foto
13

Od neděle se mohou na horách tvořit sněhové jazyky

Většina uchazečů o Hrad by pravomoci hlavy státu neposilovala

Pravomoci prezidenta jsou dostatečné, a ústavu proto není třeba měnit, shoduje se většina kandidátů na prezidenta republiky. Nesouhlasí tak s dřívějším názorem současného prezidenta Miloše Zemana. Někteří by přesto dílčí změny přivítali. Navrhují třeba odvolatelnost prezidenta občany, možnost zákonodárné iniciativy hlavy státu nebo zrušení pravomoci zastavit trestní stíhání. 

Mugabe odmítá odstoupit, lidé vyrazí do ulic podpořit armádní převrat

Mezinárodní pozorovatelé situace v Zimbabwe předpokládají, že její obyvatelé vyrazí v sobotu ve velkém počtu do ulic, aby podpořili nekrvavý vojenský převrat, k němuž v tomto týdnu došlo, a současně vyzvali zimbabwského prezidenta Roberta Mugabeho, aby konečně odstoupil.

Argentinské námořnictvo hledá ponorku se 44 lidmi, ztratila kontakt s pobřežím

Argentinské námořnictvo pátrá po jedné ze svých ponorek, která přestala odpovídat na signály z pobřežních plavidel. Naposled byla spatřena ve středu uprostřed zálivu svatého Jiří zhruba 432 kilometrů od východního pobřeží Argentiny. Na její palubě je nejméně 44 lidí.

Škoda bude vyrábět elektromobily v Mladé Boleslavi. Začne v roce 2020

Česká automobilka Škoda Auto bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již od roku 2019 bude firma vyrábět i elektrické komponenty pro plug-in-hybridy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT