V současné době je uzavřeno asi 60 % kolektivních smluv, které výši růstu mezd upravují, a podle krajského předsedy Asociace samostatných odborů Milana Šubrta bude zbytek podepsán do dubna. Větší růst než 3 %, kolik se třeba podařilo vyjednat v Benteleru, se ale očekávat nedá.

„Cíl, s nímž jsme do vyjednávání šli, bylo nejít pod hranici inflace. Někde se tento požadavek podařil, někde ne. Průměrně jsme dosáhli výše 2,5 %," oznámil Deníku Šubrt.

Připomeňme, že loni byl růst mezd 3 %, stejně jako v roce 2011. Před krizí, která zasáhla hospodářský trh v roce 2008, činil meziroční růst mezd dokonce 4 %. O těchto číslech si ovšem dnes můžeme jen nechat zdát.

„Ubývá práce. Zaměstnavatelé to vědí a chytře to zneužívají při jednání, kde argumentují tím, že jinde lidé práci stejně nedostanou. Jsou to opravdu tvrdá jednání," nastiňuje Milan Šubrt. Některé firmy jdou dokonce tak daleko, že před odbory zatajují své hospodářské výsledky. Ze zákona mají přitom povinnost odbory seznámit se svou hospodářskou situací.

Asociace samostatných odborů zastupuje na Liberecku celkem 83 firem a přibližně 12 000 lidí, nejčastěji pracujících v automobilovém průmyslu. Pro odbory je příznivější spíše zachování zaměstnanosti než růst mezd. Zaměstnavatelé totiž mnohdy slibují růst platů, ale jen za cenu propouštění.

Ještě před koncem loňského roku připadalo na trhu práce na jedno volné místo 9 uchazečů o zaměstnání. Volná pracovní místa v automobilovém průmyslu, který je pro Liberecký kraj stěžejní a kde bývají nejvyšší výdělky, téměř nejsou.

Poslední kolektivní smlouvy, které budou letos uzavřeny, podepíší odboráři v dubnu v Densu, Densu AIR a Liplastecu. Tyto tři japonské firmy mají totiž fiskální rok posunutý do dubna.

Co je kolektivní smlouva

Kolektivní smlouva je dvoustranný pracovněprávní úkon uzavíraný mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem, jejíž obsahem jsou mzdové a další pracovní podmínky pro zaměstnance.
Náležitosti kolektivní smlouvy však nesmějí být v rozporu se zákoníkem práce.