Nezbývá, než opravovat úseky po malých kouscích. A za každý opravený výtluk se jinde objeví dva nové. Stav povrchů vozovek je zde tak již od roku 2006 prakticky neměnný.
Silnice každoročně monitoruje metodou „pomalu jedoucího vozidla" se záznamem dat do počítače firma Pavex. A předává je krajskému úřadu.
„Je to čtení, ze kterého je člověku k pláči. Problém se vleče už z doby vzniku krajů, kdy jim stát předal okresní silnice, leckdy v havarijním stavu, bez finančních prostředků na jejich opravu a údržbu," upozornil nový radní pro dopravu Vladimír Mastník (SLK). Ten zdědil 2 100 kilometrů silnic II. a III. třídy po radním Martinu Seppovi (ČSSD). Žádná z předchozích vlád ale nedokázala objem havarijních úseků snížit.
„S přihlédnutím k opraveným úsekům v roce 2012 vyplývá, že 35,7 % silnic II. třídy je v havarijním stavu a 16,2 % silnic III. třídy je v nevyhovujícím stavu," citoval Mastník ze statistiky.
Roli hrají tvrdé klimatické podmínky a nelze ani pominout konstrukci silničního tělesa. „Celá řada úseků silnic III. tříd nebyla stavěna na současné dopravní zatížení," říká ředitel Krajské správy silnic Libereckého kraje Jan Růžička. Tyto silnice podle něj nemají kompletní konstrukční vrstvu vozovky. Dalším problémem podle něj je, že se tyto silnice stavěly na zvodnělém a nesoudržném měkkém podloží. „Často zde dochází ke vzniku příčných vln a výtluků, do nichž zatéká voda a způsobuje degradaci podloží konstrukčních a obrusných vrstev vozovek," dodává Růžička.
Plán oprav na letošní rok se bude tvořit až po skončení zimy, již dnes je ale jisté, že se nepodaří opravit všechno. Kraj je podle hejtmana Martina Půty (SLK) připraven okamžitě alokovat 13 milionů na opravu těch nejzničenějších úseků, kterým by zjara hrozilo uzavření pro absolutní nesjízdnost.
Nejhorší úseky
Silnice s nejhorším stavem povrchu jsou podle databáze Krajské správy silnic Libereckého kraje v okresech Frýdlant, Cvikov, Tanvald, Český Dub a částečně i Česká Lípa. Konkrétními úseky jsou zejména: Kamenický Šenov Slunečná III/26211 Vrchovany Drchlava III/ 2702 Čtveřín Doubí III/2797 Křižany Žibřidice III/27241 Podtýn III/2825 km 0,0-0,550 Benešov u Semil Dolní Sytová II/292 km 10,2 20,9 lokální úseky v havarijním stavu např. za nemocnicí v Semilech již lokálně neopravitelné. Libštát III/28311 km 0,4 2,9. (čísla za jmény označují kategorii silnice a její kód) |
Kraj se usilovně snaží získat mimořádné dotace alespoň na ty silnice, které zničily povodně v roce 2010. Zde je zčásti úspěšný. Hejtman dokonce jedná u ministra financí o přidělení mimořádné státní dotace. Z toho si hodně slibují třeba v Chrastavě, kde voda úřadovala nejvíce.
„Vím, že se podařilo již získat padesátiprocentní dotaci na silnici ve Vítkově, kde zastupitelstvo kraje schválilo minulé úterý realizaci akce, a že je naděje získat mimořádnou dotaci i na další popovodňové akce," zmínil starosta Chrastavy Michael Canov (SLK).
Nejlepším řešením, které nezatíží rozpočet kraje na další roky, by bylo převést silnice z majetku kraje do majetku obcí a měst. „Některé naše silnice třeba spojují dvě místní části jedné obce. Nemají žádný regionální význam. Mělo by se tedy uvažovat hlavně o redukci této sítě, která je dnes jen historickým pozůstatkem, než čímkoliv jiným," podotkl hejtman.
Problémem ale je, že žádná z obcí silnici nepřevezme neopravenou břímě zodpovědnosti by totiž nesla sama. A na to, aby kraj udělal nové povrchy, nemá peníze.
Jak se opravuje silnice
Jsou 3 způsoby, jak lze výtluky opravovat. V prvním případě se část vozovky kolem výtluku odfrézuje, vzniklá díra se vyčistí, penetruje asfaltovou emulzí a do lože se pak rozprostře za horka balená asfaltová směs. Tato metoda je nejkvalitnější, avšak nelze ji provádět v zimě. Další metoda (častá při opravách silnic III. tříd) je podobná, jen se zde vynechá frézování. Poslední varianta oprav se používá zejména v zimním období, výtluk se vyčistí, vysuší a bez penetrace, která v zimně není technicky možná, zaplní studenou balenou asfaltovou směsí, a nakonec se zhutní. Pokud nelze vzhledem ke klimatickým podmínkám výtluky opravit, označují se dopravním značením. Zdroj: Daniela Daníčková, KSSLK |