Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Revoluce ve fenoménech Českolipska: Rozkvět sklářství a útlum těžby uranu

Českolipsko – Když se letos stal Živnostníkem roku vitrážista Jaroslav Skuhravý z Nového Boru, mnohé možná překvapilo, že nestor vitrážového umění v Česku o sobě tvrdil, že samostatně podniká už od roku 1984.

15.11.2014
SDÍLEJ:

Těžba uranu v Hamru na Jezeře: budovy, které sloužily těžařům.Foto: archiv Deníku

I když si dnes rozvoj soukromého podnikání spojujeme až s novou dobou po Sametové revoluci, v některých oborech umožňoval stát určitou formu vlastního podnikání už před rokem 1989. Typickým příkladem byli právě sklářští výtvarníci z Novoborska.
Opravdový rozkvět živnosti ale přinesly až změny, které nastaly po Sametové revoluci. Mnozí foukači, malíři skla a další, do té doby zaměstnanci Crystalexu, si zařídili vlastní dílny.

Za pozornost stojí také příběh sklárny Ajeto. Ta sice letos na podzim oslavila oficiálních dvacet let existence, ale její kořeny sahají mnohem hlouběji než jen do roku 1994. O tom, jak vlastně vznikalo Ajeto, vyprávěl Českolipskému deníku letos v rozhovoru spolumajitel a jeden ze zakladatelů sklárny Petr Novotný.
Designér a architekt Bořek Šípek už v 80. letech  ještě jako cizinec jezdil do Nového Boru za René Roubíčkem, u kterého v mládí vyrůstal. V Boru pak vymýšlel nápady na první skleničky, které pak „uvedli v život" lidé kolem Petra Novotného.

„Ajeto" v Miláně už v dubnu 1989

„A protože byl Bořek umělecky i obchodně zdatný, tak se to dobře prodávalo a přišly další zakázky, které zůstaly tady v Boru a my jsme na nich dělali, i když to bylo ještě před revolucí. Tehdy jsme už cítili, že režim nemůže vydržet, všude okolo, v Polsku či Maďarsku, se to začalo měnit a my jsme už jenom čekali, kdy to bude i u nás. A po revoluci jsme se do toho hned dali. Takže my jsme byli na startu v zajímavé situaci: měli jsme zakázky i zákazníky," vyprávěl letos Novotný.
Připomněl také zajímavý paradox doby. V dubnu 1989, tedy ještě v naší éře socialismu,  se v italském Miláně konal pravidelný sklářský veletrh Salon de Mobile. „A tam vlály vlajky zúčastněných firem a na jedné z nich už bylo napsáno Ajeto," zmínil Novotný.

Zatímco jeden fenomén Českolipska Sametová revoluce nastartovala k dalšímu rozvoji, pro další znamenala začátek konce.
Ještě v polovině 80. let se zdálo, že po technické stránce byly různé problémy spojené s těžbou uranu u Hamru na Jezeře a Stráže pod Ralskem zvládnuty dobře. Jedinou výjimkou byly následky hydrochemické těžby, o kterých se v té době ale ještě otevřeně nemluvilo.
„Zdálo se, že těžba a úprava uranu na severu Čech bude probíhat nerušeně po mnoho desítek let bez větších komplikací. Ve druhé polovině 80. let se však stala řada událostí, které zcela zvrátily optimistické výhledy hornického rozvoje hamerské oblasti," napsal ve své knize Český uran František Lepka.

Ranou pro uran byl Gorbačov

Těžbu uranu na Českolipsku ovlivnil už nástup Michaila Gorbačova v SSSR. „Z jeho iniciativy zastavil Sovětský svaz v srpnu 1985 jaderné pokusy," dokládá Lepka. V listopadu téhož roku proběhla schůzka mezi Gorbačovem a americkým prezidentem Reganem, která předznamenala konec studené války. „Sovětský svaz přestává mít zájem na dalším hromadění uranu," vysvětluje František Lepka.
Československo na základě tajné dohody poskytovalo vytěžený uran SSSR, ten na něj měl plný monopol. Ostatně těžba uranu byla kromě jiného od počátku věcí Státní bezpečnosti. „Všichni zaměstnanci uranového průmyslu byli podle povolení k přístupu k utajovaným skutečnostem rozdělení do čtyř skupin," píše také František Lepka.

Negativní roli sehrálo také to, že se kvůli ekonomickým problémům země začalo na konci 80. let více přihlížet k efektivnosti výroby. „Pro Hamr na Jezeře to znamenalo nelichotivé bilancování extrémních nákladů v porovnání s chudými zisky z exportu uranového koncentrátu," zmínil Lepka.
Negativní úlohu pochopitelně sehrál také výbuch v Černobylu v roce 1986.
Se změnou politické situace v roce 1989 to všechno vedlo k prudkému útlumu a nakonec i k úplnému zastavení těžebních i průzkumných prací na Českolipsku.

Autor: Michael Polák

15.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Výstavba v Praze. Ilustrační foto.
8

V Praze chybí byty. Stavby brzdí byrokracie

Jeroným Tejc
1 10

Tejc bude politickým náměstkem ministra Pelikána

Formanova zdravice po 50 letech a heroinoví Makedonci: nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 16. až 17. prosince 2017.

EU nám chce zakázat spálené jídlo. Souhlasíte?

Na otázku Deníku odpověděl Jan Maryška, redaktor dTestu, a Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví při Státním zdravotním ústavu.  

Zdravotních sester je málo, trápí je přesčasy

Fakultní nemocnice Hradec Králové nemá dostatek zdravotních sester. Problém odnášejí sestry, které v nemocnici pracují. Stěžují si hlavně na přesčasy, které jsou na hranici jejich možností. Za svou práci přitom nedostávají adekvátní odměnu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT