Loňské Sčítání lidu, domů a bytů opět přineslo některá čísla, jež se ani zdaleka neblíží realitě. Na základě zjištěných údajů například na téměř devadesátitisícovém Jablonecku žije jen 134 Romů. Zjevné nesmysly navíc doplňují i sporná čísla, jako například v případě věřících. Z předběžných výsledků sčítání totiž vyplývá, že za posledních deset let jich na Jablonecku ubylo hned několik tisíc, přičemž zástupci jablonecké římskokatolické církve tvrdí, že v Jablonci je trend úplně opačný.

Romové se ke své národnosti nehlásí

Možná nejvíc zarážející na loňském sčítání je to, jak velký počet lidí vůbec neuvedlo svou národnost. Alespoň na Jablonecku, kde z 89 954 obyvatel nesdělilo svůj původ přes 24 tisíc lidí. Při posledním sčítání v roce 2001 se přitom k žádné národnosti nehlásily jen necelé 2 tisíce lidí. A jestli se ke své národnosti někdo nehlásí, tak jednoznačně Romové. Ještě před jednadvaceti lety, při sčítání v roce 1991, se k romské národnosti přihlásilo 629 Romů, zatímco loni už jen 134.

Podle známého psychologa Jeronýma Klimeše, který romskou komunitu dobře zná,  to má jasnou příčinu a vlastně vůbec nejde o překvapující údaj. „U Romů je největší problém sebenenávist. Mnozí popírají svou identitu a nepřijímají ji. Problém je v tom, že by mezi sebou potřebovali mít vzory, jaké by mohli následovat. Jenže často právě platí, že Rom, který něco dokáže, už se k ostatním nehlásí. A v neposlední řadě mají Romové rasistickou nenávist i sami mezi sebou,“ vysvětluje Jeroným Klimeš, proč se podle něj  v případě Romů nejen na Jablonecku tak moc liší statistika od reality.

Věřících ubývá, v Jablonci ale ne

Rozporuplná je i statistika věřících, kterou nelze interpretovat zcela přesně už kvůli tomu, že loňské sčítání mělo v tomto případě jiné možnosti odpovědí, než v letech 1991 a 2001. V předešlých sčítáních byli totiž věřící hlásící se k církvi evidovaní dohromady s věřícími, kteří žádnou církev nevyznávají.

Na druhou stranu ale věřících od roku 2001 tak jako tak ubylo – o bezmála čtyři tisícovky. Loni jich na základě sčítání bylo 11 358. Pochybnosti ale budí i to, že mnoho lidí tuto část archu nevyplnilo.

Věřících lidí ubývá od padesátých let

Podle Jeronýma Klimeše, který je sám katolíkem, věřících v České republice skutečně dlouhodobě ubývá, a to zhruba tempem, které odpovídá jednoprocentnímu poklesu ročně.  „Tento trend trvá už od padesátých let. Obdobně neslavný vývoj je patrný například u skautů. Z dlouhodobého hlediska to směřuje k nule a já to považuji za velmi nešťastnou věc,“ říká psycholog.

Samotný Jablonec ale tento trend nepotvrzuje. „U nás to tak není,“ reagoval děkan římskokatolické církve z jablonecké farnosti Oldřich Kolář. Podle něj v Jablonci věřících naopak přibývá. „Přijímáme spoustu mladých lidí včetně rodin s dětmi,“ konstatoval Oldřich Kolář.

Na vesnicích ale podle něj věřících skutečně ubývá, což je dáno tím, že mnoho z nich se stěhuje do větších měst.

Přistěhovalci a cizinci

Z celkových 89 954 obyvatel Jablonecka je podle loňského sčítání 3 272 cizinců a jen 40 663 lidí se v regionu narodilo, ostatní jsou přistěhovalci. Co se týče nezaměstnaných, těch  bylo při loňském sčítání evidováno 4 581, zatímco ještě v roce 1991 bylo v regionu bez práce jen 997 lidí.